Článek biologů je uveřejněn v časopise Molecular Biology and Evolution, krátce je vyložen také ve zprávě na portálu EurekAlert!.

Vědci srovnali genom této vodní rostliny s DNA příbuzného druhu, který má pouze jednu buňku. Rozluštění celé DNA řasy umožnilo identifikaci rozdílů v proteazomální cestě ubikvitinu. Proteazom je ferment, který štěpí nepotřebné a vadné bílkoviny poznamenané malou bílkovinou ubikvitin na jednotlivé aminokyseliny. Proteazomy rovněž regulují koncentraci sloučenin, jež mají klíčový význam pro štěpení buňky. Podle názoru výzkumníků používá Tetrabaena socialis cestu ubikvitinu, aby omezila počet buněk na čtyři.

Podle biologů se mnohobuněčnost v dějinách Země vyvíjela nezávisle minimálně 25krát. Různé druhy živých organismů mohou mít stejné mechanismy, jež mají na starosti vznik složitosti, avšak geny budou v každém případě unikátní. U Tetrabaena socialis napomáhají dvojnásobnému dělení buněk, kdežto u příbuzných mnohobuněčních řas dochází až ke 12 dělením.