Ruská agresivní válka proti Ukrajině trvá již více než dva roky. Nyní dokument odhaluje, že Kyjev a Moskva byly již dva měsíce po zahájení války na cestě k dohodě o jejím ukončení. (Foto: Flickr)

Několik týdnů po ruském útoku na Ukrajinu se prý Kyjev a Moskva z velké části dohodly na podmínkách ukončení války. Pouze několik – i když klíčových – bodů zůstávalo nedořešených. Vyplývá to z dokumentu, který získal list „Welt am Sonntag“.

Podle dokumentu se Rusko snažilo přesvědčit Kyjev ke kapitulaci prostřednictvím jednání. Když Ukrajina kladla na bojišti odpor, Moskva dokonce ustoupila ze svých maximálních pozic. První jednání se prý uskutečnila v Istanbulu na konci března 2022 za zprostředkování tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Návrh smlouvy z dubna 2022

Ukrajina se v dohodě zavázala k „trvalé neutralitě“, a tím mimo jiné vyloučila vstup do NATO. Ukrajina se rovněž zavázala „neudržovat, nevyrábět ani nezískávat“ jaderné zbraně, nevpouštět do země cizí zbraně a vojáky a neposkytovat svou vojenskou infrastrukturu žádné jiné zemi. Kyjev se rovněž zřekl vojenských cvičení se zahraniční účastí nebo účasti v jakýchkoli vojenských konfliktech, jak s odkazem na dokument informoval list „Welt am Sonntag“.

Na oplátku Ukrajina obdržela od Ruska ujištění, že nebude znovu napadena. Rusko se spolu s ostatními stálými členy Rady bezpečnosti OSN – USA, Velkou Británií, Francií a Čínou – zavázalo poskytnout Ukrajině komplexní bezpečnostní záruky. Po jednáních v Istanbulu pak delegace vypracovaly návrh dohody z 15. dubna.

Kyjev údajně poskytl Rusku kontrolu nad Krymem

V této dohodě měl být Krym z bezpečnostních záruk vyloučen. To by Kyjevu umožnilo poskytnout Rusku kontrolu nad anektovaným poloostrovem. Zůstalo otevřené, která část východní Ukrajiny měla být ze záruk vyloučena. Příslušné části byly v dokumentu označeny červeně. Kyjev souhlasil s vyloučením částí Doněcka a Luhanska, které byly pod kontrolou Ruska již před válkou. Rusko však trvalo na tom, aby hlavy států hranice vytyčily osobně. Kyjev to odmítl.

Neshody panovaly také ohledně budoucí velikosti ukrajinské armády. Zatímco Rusko požadovalo, aby Kyjev snížil armádu na 85 000 vojáků a počet tanků na 342, Ukrajina argumentovala ve prospěch 250 000 vojáků a 800 tanků. Rozdílné názory panovaly také na další vojenské vybavení – včetně ukrajinského letectva.

Prezidenti Putin a Zelenskyj se pak měli na nejasných bodech dohodnout při osobním setkání. K tomu však nikdy nedošlo.

Jednání zkrachovala po dalších ruských požadavcích

Po jednání v Istanbulu vznesla Moskva další požadavky. Podle nich se měla ruština stát druhým úředním jazykem na Ukrajině, vzájemné sankce měly být zrušeny a žaloby u mezinárodních soudů měly být staženy. Kromě toho měla Ukrajina zákonem zakázat „fašismus, nacismus a agresivní nacionalismus“. Kyjev na tyto požadavky nepřistoupil.

„Byla to ta nejlepší dohoda, jakou jsme mohli mít,“ řekl listu Welt am Sonntag k neúspěchu jednání jeden z členů ukrajinské delegace. Z dokumentu vyplývá, že vyjednavači tehdy předpokládali, že Putin a Zelenskyj dokument podepíší v dubnu 2022.

Podle ukrajinského vyjednavače Davida Arahamia mohla být jedním z důvodů neúspěchu dohody také návštěva tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona na Ukrajině. Johnson tehdy naléhal na Zelenského, aby s Putinem „nic nepodepisoval“ a pokračoval v bojích, uvedl Arakhamia v televizním rozhovoru v roce 2023. ohnson později tato obvinění popřel, podle zprávy existuje podezření, že návrh na poskytnutí bezpečnostních záruk po dohodě s Ruskem již v té době selhal.

Zdroj: welt.de