„Kořenem problému je nabytí Ukrajinou své subjektnosti jak v mezinárodní politice, tak i v politice historické paměti. A nejvíce překvapuje, že v Polsku nejsou adekvátní experti, kteří by mohli vysvětlit tuto příčinu — nabytí subjektnosti — polskému vedení", prohlásil Vjatrovyč.

Rozpory mezi Ukrajinou a Polskem se týkají především otázek historické paměti. Ve Varšavě odsuzují pozici Kyjeva v otázce heroizace Organizace ukrajinských nacionalistů — Ukrajinské povstalecké armády (OUN-UPA, v Rusku je zakázána), a také kritizují pravidelné vandalské činy vůči polským památníkům na území Ukrajiny.

Zároveň uznal polský Sejm za genocidu hromadné vraždy Poláků, které podle názoru Varšavy spáchali ukrajinští nacionalisté na území Volyni, Východní Haliče a jihovýchodních vojvodství 2. Polské republiky v letech 1939 až 1945.