Předpokládá se, že společnost a spojené s ní struktury budou rozpuštěny během dvou měsíců. Likvidací se zabývá zvláštní komise, kterou vede náměstek ukrajinského ministra ekonomického rozvoje Ukrajiny Jurij Brovčenko. Během tří měsíců by měl vládě předložit likvidačního rozvahu koncernu.

Tisková služba Antonova vysvětlila, že dříve částí koncernu byl také Charkovský státní letecký výrobní podnik a Závod 410 GA. Všechny tři podniky přejdou pod správu Ukroboronpromu.

Substituce dovozu kyjevským způsobem

Nové výrobky koncern dlouho nevyrábí. V roce 2016 ukrajinský státní podnik nevyrobil žádné letadlo. V září loňského roku zástupce vedoucího oddělení perspektivních vývojů Antonova Andrej Chaustov říkal, že tato situace je následkem roztržení vazeb s Ruskem.

„Absence spolupráce s Ruskem na letadlech Antonov neusnadnila život podniku," poznamenal.

Podle něj se v ceších nachází řada nedokončených strojů, které vyžadují výměnu ruských komponentů za části jiných výrobců.

„Nebudeme říkat, že to nutně musí být západní, mohou být i ukrajinské," podotkl Chaustov.

Později prezident společnosti Alexandr Kocjuba upřesnil, že program substituce ruských komponentů předpokládá dodávky z Evropy, Kanady a USA. Zejména v červnu Ukrajina prezentovala předváděcí model letounu An-132D vyrobený společně se saúdskou společností Taqnia Aeronautics. Při jeho výrobě se používaly britské vrtule, americká avionika a kanadské motory. Mnozí odborníci se domnívají, že ve skutečnosti se letadlo nijak neliší od čtyřicetiletého An-32.

„Nemůžeme mluvit o tom, že letadlo An-132 je velkým skokem v domácím leteckém průmyslu. Drtivá většina technologií, které jsou v tomto letadle, je zděděna od An-24 a An-32," myslí si bývalý náměstek ukrajinského ministra infrastruktury Alexandr Kava.

Také poznamenal, že za posledních několik let se objemy výroby koncernu Antonov výrazně snížily. Podle Kavy se v programu An-148 vyrobila pouze čtyři sériová letadla, z nichž dvě byla prodána Severní Koreji a dvě používají hlavy státu.

Ukrajinský servis

Zároveň si Kyjev myslí, že letadla nemusí být užitečná pouze pro ukrajinské vedení. V loňském prosinci Antonov nabídl svoji produkci americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi po jeho prohlášení o záměru ukončení kontraktu s Boeingem.

„Možná by bylo lepší zvážit letadlo Antonov jako Air Force One?" zeptal se letecký koncern Trumpa, odpovědi od amerického lídra se však nedočkal.

A během návštěvy amerických kongresmanů Antonov nabídl Američanům zahájení programu vojenského dopravního letounu An-77 a vyzval americké letecké společnosti ke spolupráci. Odborník časopisu Arsenal Otěčestva Dmitrij Drozděnko si myslí, že USA takový projekt nezaujme, ani když Ukrajina udělá kvůli přilákání amerických firem ústupky.

„Myslím si, že reálný americký byznys o toto letadlo nemá absolutně zájem. Stejně jako evropský obchod. Protože toto letadlo je přímým konkurentem jak Americe, tak i Evropské unii," citují Drozděnka RIA Novosti.

Uvádělo se také, že státní koncern převedl na čínskou společnost Aerospace Industry Corporation of China vlastnické právo na největší na světě nákladní letadlo An-225 Mrija. Podle informací médií by Čína a Ukrajina měly zahájit společnou sériovou výrobu těchto letounů. Později Antonov vyvrátil informace o převodu vlastnického práva a oznámil, že s čínskými kolegy byla podepsána dohoda o spolupráci.

Mezitím v Rusku našli způsob překonání následků přetržení vazeb s ukrajinskou stranou. Uvádělo se, že technickou podporou transportního letounu An-124-100 Ruslan se může zabývat ruský letecký komplex.

Ministerstvo průmyslu a obchodu potvrdilo, že má technologie a vybavení potřebné k zachování letové způsobilosti letadla, Antonov však oznámil, že při odmítnutí ukrajinského servisu Rusku zakážou využívání letadla za hranicemi země. Přitom samotný Antonov podle tvrzení ministerstva neplní své závazky.