Ti se odvolávaj na trend zvýšení poptávky světových investorů po čínských cenných papírech. V červenci činil čistý přítok zahraničního kapitálu do čínských dluhopisů 21,3 miliardy dolarů, což je nejvyšší ukazatel od roku 2014, v němž začali publikovat příslušná statistická data. Celková hodnota obligací v rukou zahraničních investorů dosáhla 360 miliard dolarů, což je o 13,7 % více než loni.

Tento trend má v budoucnu značně posílit roli čínské měny na světové scéně. Ve zprávě Morgan Stanley se praví, že v letošním desetiletí budou tyto investice hlavním zdrojem toku kapitálu, a že přímé investice budou hrát druhořadou roli. Podle odhadu analytiků má celková výše obligačních investic v Číně činit 150 miliard dolarů a v období 2021-2030 má tento roční ukazatel stoupnout na 200-300 miliard dolarů. S ohledem na to, že čínská vláda má, stejně jako investoři, zájem o získávání kapitálu a větší otevřenost svých finančních trhů, má být v budoucnu nominována značná část globálních aktiv v  jüanech.

Připomeňme, že jüan byl zařazen do SDR (Special Drawing Rights, umělé platidlo MMF) již v roce 2016 a od té doby začaly centrální banky některých zemí tvořit rezervy také v čínské měně. Podle údajů z konce roku 2019 mělo 70 centrálních bank  jüan ve svých rezervách, zatímco v roce 2018 jich bylo pouze 60.

Celkový podíl  jüanu ve světových devizových rezervách zatím ale nepřevyšuje 2 %. Podle dat MMF činil podíl dolaru ve světových rezervách v prvním čtvrtletí 2020 61,9 %, eura 20,05 %, jenu 5,70 %, libry 4,43 %. Existuje několik faktorů, jež zdržují internacionalizaci  jüanu, řekl v rozhovoru pro Sputnik ředitel Střediska světových financí Ústavu světové ekonomiky a financí Akademie společenských věd ČLR Liu Dongmin.

„Dnes je nejdůležitějším faktorem internacionalizace  jüanu míra otevřenosti běžného konta. Zatím ho Čína neotevřela úplně, což tento proces zpomaluje. Existují ale také další faktory, včetně volné konvertibility  jüanu. Na tom rovněž závisí liberalizace běžného konta. Když kurz  jüanu nemůže volně plavat, je velmi složité dosáhnout úplné liberalizace běžného konta. Velkou roli hraje také míra otevřenosti čínských finančních trhů. Když jsou plně otevřené, přispívá to k získání větších zahraničních investic. A v neposlední řadě má velký význam i tempo růstu čínské ekonomiky ve střednědobém a dlouhodobém horizontu,“ řekl Dongmin.

Analytici z Morgan Stanley se ostatně domnívají, že běžné konto Číny bude již v nejbližší době deficitní. Protože se Čína snaží změnit model růstu domácí ekonomiky, a sice přejít od exportu k domácí spotřebě, bude země nevyhnutelně pohlcovat víc než vyrábět. Do roku 2030 má deficit běžného konta Číny činit, podle prognóz, mínus 1,2 % z jejího HDP. V této situaci bude Čína potřebovat ročně v období 2025-2030 čistý příliv zahraničního kapitálu minimálně ve výši 180 miliard dolarů, jak spočítali v Morgan Stanley.

Expert Liu Dongmin připomněl, že kurz na postupné otevření běžného konta a finančních trhů zůstává neměnný. Proto jsou prognózy Morgan Stanley ohledně zvýšení role  jüanu v mezinárodním finančním systému celkem odůvodněné.

„Myslím, že prognóza je celkem odůvodněná, protože čínská ekonomika v současné době vykazuje dost dobré výsledky. Boj s epidemií proběhl úspěšně, proto jsou čínské trhy pro investory atraktivní. Mnozí západní investoři začali projevovat velký zájem o čínské kapitálové trhy. Vidíme, že rentabilita čínských cenných papírů je vyšší než analogických papírů na západních trzích. Takže zahraniční investoři, jež vkládají  jüany do čínských trhů, mají větší příjem ve srovnání s těmi, kteří investují do západních trhů. To je nejdůležitější faktor přilákání zahraničních investorů. Čína navíc aktivně reformuje finanční sektor, zpřístupňuje finanční trhy. Myslím, že se čínský trh v budoucnu pro zahraniční investory stane ještě atraktivnějším. A nakonec je růst čínské ekonomiky stabilní. To vše vytváří podmínky pro přilákání zahraničního kapitálu,“ zdůraznil expert.

Většina zemí s vyspělými finančními trhy začala kvůli nynější krizi realizovat politiku minimálních anebo dokonce nulových sazeb. Investování je proto méně výhodné. Čína to nedělá, podporuje vyšší sazby a vcelku provádí umírněnou monetární politiku. Rozdíl ve spreadingu (současná koupě a prodej futures) na čínském trochu a na dalších trzích činí ten čínský stále atraktivnějším pro investory s ohledem na to, že co do spolehlivosti jsou investice do čínských a, například, amerických cenných papírů porovnatelné.

Čínská vláda podniká kroky k usnadnění přístupu zahraničního kapitálu na svůj trh, nehledě na stále komplikovanější mezinárodní situaci. Doslova v těchto dnech zveřejnily finanční regulátory nový návrh pravidel pro přístup zahraničních investorů na čínský trh dluhopisů. Tato pravidla zjednodušují velký počet formalit a unifikují možnosti zahraničních investorů v přístupu k různým druhům čínských trhů cenných papírů.

Navíc se stále zkracuje černý seznam zahraničních investic. Letos byla například zrušena omezení na podíl zahraničního kapitálu v bankovním, pojišťovacím sektoru a ve sféře brokerských služeb. Některé zahraniční finanční společnosti již zaslaly žádost o získání úplné kontroly nad společnými podniky v Číně. Zejména JP Morgan se stala první společností, která dostala povolení k úplné kontrole nad svým byznysem v Číně. Jejímu příkladu následovali také další velcí světoví hráči: UBS Group AG, Nomura Holdings Inc. a Credit Suisse.