Předseda Zemědělského svazu Ing. Martin Pýcha společně s Agrární komorou požádal o svolení výjimky na severu republiky (Ústecký kraj a část Středočeského kraje), která by měla umožnit plošné využití na postižených polích jedu Stutox II. Povolení uděluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který by měl o záležitosti rozhodnout koncem srpna.

Probíhající jednání okomentovala Sputniku paní Ing. Gabriela Dlouhá, Ph.D., tajemnice Agrární komory ČR. „V současnosti jednáme se zástupci Ministerstva zemědělství, Ministerstva životního prostředí a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským o možnosti další povrchové výjimky na aplikaci přípravku Stutox II na přemnožené hraboše. Šlo by však pouze o vybrané pozemky s extrémním výskytem,“ uvedla paní Dlouhá.

Již v červenci ÚKZÚZ s odkazem na státní veterináře a ornitology uvedl, že se obavy z úmrtí zvířat na jed proti hrabošům nepotvrdily. Vyjádření úřadu ze dne 15. 7. 2020 (Tisková zpráva - Opatření způsobila pokles hrabošů, obavy z hromadných otrav necílových organismů se nenaplnily) sdělovalo, že se nepotvrdily hromadné otravy necílových živočichů, potvrzen byl úhyn jednoho káněte a jednoho bažanta.

Ivana Kršková, tisková mluvčí úřadu, ho pro Sputnik okomentovala slovy: „Toto zjištění nic nemění na tom, že aplikace rodenticidů jsou podle platných předpisů povoleny pouze do nor s tím, že členské státy mohou v případě mimořádných stavů v ochraně rostlin - jako je např. současná hraboší kalamita v Česku - výjimečně povolit jejich použití odchylně, tedy např. je aplikovat rozhozem na povrch pozemků.“ V této souvislosti nás zajímalo, jak by ÚKZÚZ reagoval na další možné stížnosti ekologů. K tomu mluvčí Kršková podotkla, že úřad vždy bere v úvahu při stanovení podmínek mimořádných použití přípravků na ochranu rostlin (POR) také rizika pro necílové živočichy.

Podle Gabriely Dlouhé zmíněné červencové zjištění ÚKZÚZ podporují dlouhodobé argumenty Agrární komory týkající se toho, že při použití fosfidu zinku nedochází k žádným hromadným otravám necílových živočichů.

Stejný názor vyjádřil i tiskový mluvčí Zemědělského svazu Ing. Vladimír Pícha. „Přestože byli zemědělci při aplikaci rodenticidů pod vysokou mírou kontroly nejen ze strany dozorových organizací, ale také aktivistických skupin, za dobu povolené aplikace rodenticidů ve zvýšené dávce a na povrch nedošlo k proklamovaným hromadným úhynům necílových organismů a po usilovném vyhledávání byly nalezeny dva necílové organismy, jedna káně a jeden bažant,“ zdůraznil Pícha.

Správná aplikace zaručuje bezpečí necílových zvířat

Mluvčí ÚKZÚZ doplnila i správný způsob aplikace tohoto jedu na zemědělskou půdu, který co nejméně poškozuje ostatní živočichy. „Aplikace rodenticidu na povrch je mimo jiné podmíněna takovým stavem porostu na poli, který umožní propad granulí přípravku porostem na povrch půdy, kde se k nim dostane hraboš, ale nebudou shora viditelné pro necílové živočichy. Podobně nelze aplikovat rodenticid na povrchu polí zcela bez porostů. Riziko vzniku hromadných otrav necílových živočichů je tak velmi nízké,“ vysvětlila paní Kršková.

Slova paní Krškové doplnil prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc., vedoucí katedry Ekologie a ŽP Univerzity Palackého v Olomouci, který se bezprostředně podílel na výrobě jedu Stutoxu, stejně jako na vědeckém podrobném studiu populace hrabošů v České republice. Vysvětlil Sputniku, k čemu může dojít při využití jedu mimo porost.

„Pokud vegetace není (po sklizni), je nutné nejdříve udělat podmítku nebo nějaký jiný agrotechnický zásah. Do otevřených nor je potom možné přípravek aplikovat. Ohrožení trvá zhruba 3-4 dny, vlivem ranních ros se granule rozpadají a přestávají být atraktivní. K sekundárním otravám může dojít u šelem a zejména čápů, kteří polykají hraboše celé včetně jejich žaludků, kde zůstává část nerozložené nástrahy. Ve tkáních otrávených hrabošů jed není. Dravci většinou ulovené hraboše trhají a nepřijímají jejich žaludky. Sovy nesbírají mrtvé jedince, protože loví sluchem. Šelmy mají na rozdíl od hlodavců dobře vyvinutou schopnost zvracení,“ uvedl vědec v písemném komentáři. Necílové otravy lze podle slov profesora redukovat správným načasováním aplikací: provádí se na jaře do konce března a na podzim v říjnu, kdy křečci hibernují a čápi zde nejsou

Využití Stutoxu není novinkou pro zemědělce a úřady. Kromě zkušenosti s tímto povolením na jaře tohoto roku se ÚKZÚZ opírá zejména o zkušenosti z minulých let (do roku 2015), kdy byl rodenticid Stutox II běžně povolen pro aplikace rozhozem, a hromadné otravy tímto přípravkem nebyly potvrzeny, řekla mluvčí.

Ptali jsme se pana profesora Emila Tkadlece, zda existuje bezpečná náhrada pro tento přípravek. Podle slov profesora jiné bezpečnější alternativy, např. antikoagulanty, nejsou nejen v Evropě, ale ani v Americe či Austrálii. Podle profesora Tkadlece mají mnohem nebezpečnější dopady na přírodu, protože zanechávají rezidua jak v půdě, tak ve tkáních otrávených hrabošů.

Vynálezcem tohoto přípravku je český zoolog, Ing. Grulich, který v roce 1972 patentoval přípravek Grazin (Stutox: rodenticidní přípravek proti hraboši polnímu a jeho účinky na přírodu. Emil Tkadlec. Zemědělský zpravodaj, září 2019, str.15). Tajemnice Agrární komory paní Dlouhá potvrdila, že rodenticid Stutox I se používal od 70. let do roku 2015 v množství až 50 kg na hektar. „Nová granulovaná návnada Stutox II obsahuje pětkrát nižší koncentraci účinné látky než Stutox I, povolená aplikace je 2 kg až 10 kg na hektar,“ dodala odbornice.

Příčiny přemnožení hrabošů

Záznamy o zemědělských škodách způsobených přemnožováním hrabošů v České republice existují od 20. let (Hraboš polní: dynamika a management jeho populací, prof. MVDr. Emil Tkadlec, CSc.). Populační cyklus tohoto hladovce má 2 až 4leté intervaly. S hlodavcem bojují v Německu, Nizozemsku, Francii a Španělsku. Navzdory panujícím názorům, že jejich reprodukci prospívají suché roky, profesor uvádí, že opak je pravdou. Těmto živočichům vyhovují podmínky podnebí, které jsou příznačné hojným zemědělským rokům, protože rostliny jsou jejich základní potravou.

Zejména rok 2019, i když byl suchý, se vyznačil vysokou plodností dřevin (semenný rok). Podobné roky předcházejí přemnožení hrabošů, a to i v Severní Americe. Také se hraboši přemístili na porosty řepky a ozimé pšenici v průběhu zimy. Profesor Tkadlec vyjmenovává biologickou, mechanickou a chemickou kontrolu populaci hrabošů, z nichž poslední je nejběžnější a nejúčinnější ve vyspělém světě.

Ing. Vladimír Pícha k tomu dodal, že za běžných podmínek je výskyt hraboše v polích normální a v rámci zachování biodiverzity i žádoucí. K loňskému výskytu na většině Moravy poznamenal: „Díky souběhu různých faktorů (od provedených agrotechnických opatření, postupnému nárůstu počtu predátorů a cílené ochraně rodenticidy) se podařilo tuto kalamitu zvládnout, i když v současné době se počty hrabošů zvyšují i v těchto oblastech.“ V minulém roce škody dosáhly téměř dvou miliard korun, letos půjde nejspíše o stovky milionů korun.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.