Zadlužení naší země v posledních letech roste prudce, a pokud se trend nezmění, hrozí, že se brzy přiblížíme zemím, které dnes používáme jako odstrašující příklady.
Zatímco Japonsko či Eritrea překračují hranici 200 % HDP a Spojené státy, Itálie nebo Francie přesahují 120 %, Česká republika se v roce 2025 podle aktuálních odhadů Ministerstva financí drží na úrovni 44–46 % HDP. Ve srovnání s EU i OECD jsme tedy stále mezi relativně málo zadluženými zeměmi.
Ale tato skutečnost skrývá varovný trend: ještě v roce 2019 činil veřejný dluh ČR jen 30 % HDP. Skokový nárůst nastal v době pandemie covid-19, kdy vláda pod vedením Andreje Babiše reagovala masivními výdaji, aniž by následně došlo ke konsolidaci.
Zatímco samotné číslo nemusí být alarmující, znepokojuje rychlost nárůstu dluhu a nedostatek strukturálních reforem. Česko má totiž jednu z nejvyšších dynamik růstu mandatorních výdajů v EU (důchody, sociální dávky, úroky).
Pokud se nic nezmění, bude mít rozpočet stále méně prostoru na investice a více na „pouhé přežívání“. ...