• Vybrat den

    Květen 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Zbořil: Kohout se měnil během života: Od komunisty až po disidenta

    21-7-2020 První Zprávy 61 352 slov zprávy
     

    22. července 2020 - 03:20



    Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?



    Pavel Kohout je jistě pozoruhodný a nepřehlédnutelný básník, spisovatel, dramatik, který patří ke generaci, kterou nazýváte stachanovci a doby, kterou nazýváme socialismem nebo komunismem. Je dokonce jedním z koryfejů ideologie, kterou převtělil do poezie, divadelních her a různých adaptací . A vždycky na sebe upozorňoval nějakým až extravagantním způsobem



    Příběh odborného asistenta Zemánka v Kunderově Žertu je jako kdyby byl napsaný podle životního osudu Pavla Kohouta, agitátora, obdivovaného mladými svazačkami, plným nepřátelství vůči  třídnímu nepříteli, kritika po roce 1956 po 20.sjezdu v Sovětském Svazu,  celého komunistického systému,  který vyvolával pozornost dnes již zapomenutými texty jako byly Zářijové noci, Říkali mu soudruhu,…,“ ,“ uvedl v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.



    A co rok 1968…



    „Je také významnou postavu událostí roku 1968, už jeho vystoupení na 4.sjezdu československých spisovatelů, kde přečetl Solženicynův dopis, tak samozřejmě během Pražského jara, kde se přidal k podpoře jedné frakce komunistické strany, ale málo platné, tu její politiku dokázal učinit populární i v nekomunistických částech československé společnosti.



    Samozřejmě na to doplatil, byl zbavován možnosti publikovat, za dramatických okolností byl vyvážen a vyhnán z republiky. A nastává další období jeho života, velice plodné,“ říká Zdeněk Zbořil.



    Listopad 89…



    „Pak přijde rok 89 , on se vrací do Československa, už ví, že se s ním nepočítá, ale přesto dále produkuje svoje texty v knižní podobě, píše fejetony a velké články k významným událostem a pak se nakonec odmlčí, ale i tím vlastně něco říká.



    Já si myslím, že důvodem je jeho věk a také to, že pochopil, že jeho kolegové z let šedesátých jako byl třeba Milan Kundera, ale i A.J.Liehm, Milan Schulz a intelektuální skupina šedesátých let, že je odmítnuta participovat na novém režimu a asi se s tím spokojil. Konec konců, když je člověku dva a devadesát, tak má jiný pohled na život než když je mu 17, 18 a nebo i těch 40, 45…,“ dodává Zdeněk Zbořil.





    Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.



    (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)









    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑