Lenoch zůstane lenochem, ať už na Hradě sedí kdokoli a máme režim, jaký chceme…

Existuje přísloví – „kdo chce, cestu si najde“. Platí to i o výuce jazyků. Na jednu stranu máme v Praze Luxor, který nabízí řadu knižních titulů, na druhou stranu z obcí mizí (či zmizely) menší obchůdky knihami, výjimkou mohou být antikvariáty. Právě tam lze natrefit na naprosto unikátní učebnice cizích jazyků, které jsou zpravidla naprosto netknuté (intaktní). Ruka na ně nesáhla a řada z nich vypadá prakticky téměř nově. Mezi těmito tituly je několik, které vypovídají nejen o metodě výuky jazyka samé, ale také o době, kdy tyto knihy vznikly. Nezajímali bychom se o to více, kdyby některá zjištění nebyla dechberoucí.

Jak se žilo za „socíku“? Světe div se, dočtete se o tom v některých unikátních učebnicích (angličtiny)…

Pokud budete mít štěstí, můžete v antikvariátech najít skvělou knihu Angličtina v obchodě. Knihu vytisklo Vydavatelství obchodu roku 1963. Autory jsou dr. Jan Marhan a doc. Ing. Eduard Link. Jedinečnou publikaci schválilo ministerstvo školství a kultury dne 17. února 1959. Hned v úvodu se dozvídáme, že je učebnice určena jako učební text pro nepovinné vyučování na učňovských školách (obor prodavač, číšník, servírka). První půlka knihy obsahuje gramatický výklad, druhá konverzační a informativní texty z oblasti obchodu. V daném případě druhá část knihy seznamuje se socialistickými obchody od mlékárny po obchod s bytovou technikou. I současný čtenář zde nalezne vpravdě nadupanou slovní zásobu tak širokou svým rozsahem, že kdyby číšníci v ČSSR z roku 1959 skutečně svou pamětí obsáhli učivo, museli mluvit jako opravdoví Bozi. Dnešní čtenář by mohl zpozornět. Pokud bylo v tehdejších Pramenech (potravinách) k dostání vše, o čem čteme, pak doby minulé měly i pár pozitiv.

I když snad mohl být sortiment v ČSSR „omezenější“, většinou mléko bylo mlékem a máslo máslem…

Poslechněte si, co bylo možné nakoupit jen v Pekárně (podle učebnice, pozn. red.): „různé druhy chleba (šumavský, výražkový, obyčejný), běžné a jemné pečivo (dalamánky, rohlíky, housky), mléko, mléko zahuštěné a sušené, smetanu, jogurty, tvaroh, sýry, několik druhů másla – od výběrového, I. jakosti atd. po rostlinný tuk, tříděná vejce, trvanlivé pečivo, dětskou výživu, kávové přísady, droždí, prášky do pečiva…“

Velkou výhodou je, že daná knížka uvádí paralelní texty, takže veškerá tato slova a věty čtete zároveň v zrcadlovém překladu. Požitek je číst, co bylo ke koupi: „…špekáčky, párky, klobásky, salámy (dietní, pařížský, turistický, šunkový, pražský, uherský, horalský, moskevský atd.); speciální uzeniny (čajovky, cikánská pečeně, bůčkový závin atd.); pečené výrobky (sekaná domácí, sekaná pečeně, hašé)“. Následuje třeba výčet vařených výrobků a uzeného masa či masových konzerv. Stejně podrobně je poskytnuta slovní zásoba z lahůdkářských prodejen, prodejen se širokým sortimentem potravin, prodejen papírnického, drogistického zboží či prodejen motorových vozidel… Vydavatelství obchodu nabídlo stejně pojatou učebnici Ruština v obchodě či Němčina v obchodě. Pokud jste chtěli, mohli jste na konci padesátých a počátku šedesátých let nasávat látku z naprosto geniální knížky. Mohli jste se učit hned třem jazykům – ruštině, angličtině a němčině. Existuje ze stejné edice i Francouzština v obchodě, ta se nyní v antikvariátech objevuje zcela vzácně, zkuste spíše Aukro…

Takovýchto knih bylo v ČSSR v každém desetiletí několik. Chceme vám doporučit k nahlédnutí (přinejmenším) ještě dva tituly. Pokud chcete zažít pravé orgie z angličtiny, doporučujeme Handbook of English Conversation od autorů Till Gottheinerové a Sergeje Trymla. Učebnice byla vydávána v reedicích od šedesátých let a nejlepší vydání je z roku 1985, neboť je opatřeno klíčem. Nemusíme ani připomínat pro Čechy známou řadu „pro samouky“. K mnohým knihám byly k dispozici nahrávky, ať už na deskách či kazetách. Autor tohoto článku jako rusista velice oceňuje Чешский язык (Český jazyk), tuto učebnici vydalo Lidové nakladatelství v Praze roku 1971. Podílel se na ní autorský kolektiv Ústřední komise Lidových kursů ruského jazyka při ÚV SČSP: prof. František Malíř, doc. dr. Jaromír Kopecký, Eliška Longauerová a další. Jako zajímavost na závěr doplňujeme, že se počátkem 70. let v ČSSR tiskly knihy určené pro Západ. Resp. Západ tiskl řadu knižních titulů, využívaje kapacit ČSSR, pro vlastní trh:

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.