Podle jeho slov bude takový scénář těžkým úderem pro ukrajinskou ekonomiku a podstatně zvýší bezpečnostní rizika.

„Děláme všechno možné, abychom zachovali tranzit,“

řekl Vitrenko v interview pro Kanál 24.

Současně se vrcholový manažer ukrajinské společnosti domnívá, že v případě zastavení tranzitu ruského plynu lze pro alternativní účely využít systém přepravy plynu v zemi.

„Existují nejnovější technologie, například vodík, který se používá jako mechanismus zachování energie. Vodík může být látkou, která pomůže uchovat pro budoucí využití energii, která se vyrábí z obnovitelných zdrojů - větru nebo sluneční energie, nebo energii, která se vyrábí v jaderných elektrárnách.“ Nyní v Evropě existují různé experimentální technologie, kdy se plynový přepravní systém používá pro skladování a přepravu vodíku,“ řekl.

Zároveň Vitrenko zdůraznil, že žádná z alternativ by ukrajinskému rozpočtu nepřinesla takový zisk jako tranzit ruského plynu.

Naftogaz chce přehodnotit tranzitní tarif s Gazpromem

Vitrenko dále prohlásil, že nová žaloba společnosti proti Gazpromu, která byla minulý týden zaslána Stockholmskému arbitrážnímu soudu, vyžaduje revizi tranzitního tarifu.

Vitrenko 2. listopadu uvedl, že Naftogaz Ukrajiny zaslal Stockholmskému arbitrážnímu soudu oznámení o ochraně a  protinávrhy žaloby vůči Gazpromu o 12 miliard dolarů.

„Nyní o našich požadavcích v novém arbitrážním řízení. První a nejdůležitější je to, že požadujeme revizi tranzitního tarifu,“ napsal v pondělí Vitrenko na Facebooku.  

Podle jeho slov Naftogaz bude požadovat revizi tranzitního tarifu od 13. března 2018, kdy společnost zaslala Gazpromu žádost o revizi tarifu s ekonomickým odůvodněním a výpočty, do 1. ledna 2020, kdy končí platnost stávající smlouvy.

Kromě toho Vitrenko vysvětlil, že výše pohledávky je vypočítána s použitím takzvaného optimalizačního koeficientu při určování „základny aktiv“. „Pokud bychom nepoužili tento koeficient a prostě jsme pokryli všechny naše výdaje, částka kompenzace by byla o 1,5 miliardy dolarů vyšší,“ řekl.

Stockholmský arbitrážní soud v prosinci 2017 a v únoru 2018 vynesl rozhodnutí ve věci sporu Gazpromu a Naftogazu ohledně kontraktů na dodávky a tranzit plynu. Uložil ruské společnosti povinnost zaplatit Naftogazu 2,56 miliardy dolarů. Gazprom se proti rozhodnutí odvolal v březnu 2018 a v květnu požádal o úplné zrušení „tranzitního“ rozhodnutí. V dubnu 2018 Gazprom zaslal Stockholmskému arbitrážnímu soudu dokumenty na zrušení smluv s Naftogazem o dodávkách a tranzitu plynu, platných do konce roku 2019.

Otázka tranzitu

Tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov uvedl, že ukrajinský systém přepravy plynu by se prostě rozpadl v případě zrušení tranzitu z Ruska. Rovněž připomněl, že Vladimir Putin opakovaně uvedl, že ruské vedení nemá v úmyslu tranzit odmítnout.

Stávající smlouvy na dodávku a tranzit ruského plynu přes Ukrajinu vyprší na konci tohoto roku. Moskva, Kyjev a Evropská komise jednají na trojstranných setkáních, kde diskutují o možnosti uzavření nové dohody.

Moskva chce, aby dohoda s Ukrajinou zahrnovala i urovnání sporů u Stockholmské arbitráže. Ruský ministr energetiky Alexandr Novak po třístranných jednáních 28. října v Bruselu oznámil, že je Moskva připravená prodloužit stávající dohodu o tranzitu plynu. Zdůraznil, že pakliže bude Kyjev připraven „pracovat podle evropských právních předpisů“ od roku 2020, pak by mohlo Rusko také zajistit dodávky podle těchto pravidel.

Dne 30. října Dánská energetická agentura vydala povolení na stavbu plynovodu Nord Stream 2 na kontinentálním šelfu země v Baltském moři. Dánsko bylo poslední zemí, na jejíž povolení se čekalo. Plynovod Nord Stream 2 o kapacitě 55 miliard krychlových metrů plynu ročně bude dodávat zemní plyn z Ruska přes Baltské moře do Německa. Plynovod povede rovněž přes územní nebo výlučné ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska.