Jourová a Evropská komise

Šichtařová v rozhovoru okomentovala nové působení Věry Jourové v Evropské komisi. Zároveň se vyjádřila i ke kritice tohoto postu a ke slabému portfoliu, jak tvrdí mnozí ekonomové. V tomto případě odbornice hned v úvodu řekla, že jí přijde zvláštní vůbec celý postup nominace.

„Popravdě řečeno vždy mi připadá poněkud úsměvný postup, kdy je nominován do Komise či vlády či jiné instituce nějaký zástupce a teprve poté se k němu hledá portfolio. Z toho logicky musí vyplývat, že následný sbor zástupců je sborem politiků, nikoliv odborníků na danou oblast, a to je podle mého soudu principiálně chybně,“ uvedla s tím, že dotyčný by se měl v dané oblasti nadprůměrně orientovat.

Řeč přišla také na portfolia. Podle jejího mínění bylo již zpočátku jasné, že ta, o něž měla ČR největší zájem, nejsou rozdělována mezi menší země. „Nedá se předpokládat, že by byla ochotně rozdělována (ekonomická portfolia, pozn. red.) mezi menší, natož středoevropské země, které mají v mnoha věcech rebelantský postoj – na to jsou příliš strategická. A platí to i do budoucna,“ tvrdí.

S portfoliem „evropské hodnoty a transparentnost“, které má na starost Jourová, však spokojená není. Stojí si totiž za tím, že kdyby se zrušilo, udělala by eurokomise nejlíp.

„Zejména v poslední době se mi s těmi údajnými evropskými hodnotami identifikuje čím dál hůř. Přesněji řečeno, vůbec se na nich s komunisticko-ekoteroristickou Evropskou komisí neshodnu,“ míní.

ČR vs. průměrná a minimální mzda

Uvádí se, že ve druhém čtvrtletí vzrostla průměrná mzda na rekordní úroveň 34 105 Kč, a to i přes jisté „ochlazení“ v ekonomice. Ekonomka si však nemyslí, „že se vývoj mezd odpoutal od vývoje ekonomiky“. Dle ní jde o běžný jev, kdy se trh práce vždy zpožďuje za celkovou kondicí ekonomiky a kdy se mzdy ještě zpožďují za vývojem nezaměstnanosti.

„Česká ekonomika byla přehřátá, ale už ochlazuje. Na to s odstupem reagovala nezaměstnanost, která klesla na historická minima, ale teď už se její pokles zastavil, a dokonce se v některých oblastech už zhoršuje. No a s ještě větším odstupem reagovaly průměrné mzdy. Tedy nezaměstnanost už neklesá, ale mzdy stále ještě výrazně rostou. To je normální vývoj, tak je tomu vždy,“ řekla s tím, že poté nastane zpětný chod, kdy mzdy zase zareagují až jako poslední.

​Odbornice reagovala také na návrh týkající se navýšení minimální mzdy. To by mělo zajistit, že lidé na sociálních dávkách by se měli v práci lépe, a to by je mělo přinutit pracovat. To však Šichtařová považuje za „pitomost“, jelikož dle ní „navýšení minimální mzdy nikoho pracovat nepřinutí“. Svůj postoj vyjádřila následovně.

„Pokud někdo má vysokou kvalifikaci a nemůže si najít práci, protože poptávka je po dělnických nebo málo kvalifikovaných profesích, rozhodně ho k práci nepřiměje to, že se o pár stovek zvýší minimální mzda. Naopak zaměstnavatelé získají motivaci nahradit ty nejméně kvalifikované pracující roboty a automatizací, takže pracovat bude ještě méně lidí. (…) Ti, kdo pracovat nechtějí, stejně nebudou. A ti, kdo pracovat chtějí, ale nemohou si odpovídající práci najít, zase nemají nic společného s minimální mzdou,“ řekla a dodala, že minimální mzda je „podvod na voliče“ a „velmi antisociální opatření“.

Evropská centrální banka

Dalším tématem se stalo rozhodnutí Evropské centrální banky snížit svou depozitní sazbu na nové rekordní minimum minus 0,5 % a opětovně pumpovat miliardy eur na podporu ekonomiky. Podle ní jde o mimořádně významnou věc, ale nikoli v tom dobrém slova smyslu.

„Musíme si správně přeložit, co to v realitě znamená. Komentáře typu, že tím ECB pomáhá ekonomice, totiž maskují stav věcí. Jde o to, že banky v eurozóně budou trestány „úrokovou pokutou“, budou-li mít peníze na svých účtech. Jen připomínám, že dříve se bance, která měla dost hotovosti k dispozici, pochvalně říkalo solventní, zatímco dnes je taková banka trestána zápornou úrokovou sazbou. Banky tak budou nuceny peněz ze svých účtů se zbavovat,“ vysvětlila svůj pohled na věc.

​Dle odbornice tak důsledky tohoto rozhodnutí lze shrnout následovně: „růst podílu zombie firem, technologické zaostávání Evropy, zhoršování portfolií bank, nízká inflace, slabší euro k dolaru.“

V rozhovoru se Šichtařová krátce zmínila i ceně zlata v budoucnu nebo se vyjádřila k tomu, že ministerstvo financí nedávno popáté prodalo státní dluhopisy v eurech se záporným výnosem. K tomu uvedla: „Samozřejmě, že nedává vůbec smysl kupovat něco, co je rizikové, a ještě na tom prodělám, tedy budu mít záporný výnos. Tyto cenné papíry tedy nemá smysl kupovat pro nikoho. Zkrátka střadatelé by měli své peníze investovat jiným způsobem a předraženým cenným papírům se obloukem vyhnout.“

Markéta Šichtařová je ekonomka, bloggerka a autorka populárně zaměřených textů. V letech 2006 a 2007 byla součástí týmu ekonomických poradců ministra financí ČR Vlastimila Tlustého.