Trump hodlá stáhnout vojska z Afghánistánu ve snaze skoncovat s touto „prohranou válkou", USA by ale neměly mít žádné iluze ohledně možných následků stažení svých vojsk z této země, uvažuje NI.

Jak se podotýká v článku, svou politikou nedosáhl Washington pokroku v „usmíření" Afghánistánu. Tálibové kontrolují území větší, než kdy jindy po roce 2002, téměř 60 %, a přitom úroveň bezpečnosti se dá zhodnotit například podle nedávného incidentu, kdy v důsledku útoku skoro zemřel velitel amerických sil v Afghánistánu generál Austin Scott Miller.

Vychvalovaná nová strategie Trumpovy administrativy zaznamenává růst jen jednoho ukazatele. Počtu pum shozených na Afghánistán, podotýká The National Interest. Dokonce i zastánci této války uznávají, že USA se dostaly v nejlepším případě do slepé uličky, a americký generál Joe Dunford, předseda Sjednoceného výboru náčelníků štábů prohlásil, že v Afghánistánu „neexistuje vojenské řešení", pokračuje NI. Sto tisíc amerických vojáků dokázalo jen dočasně „usmířit" ty nejnebezpečnější oblasti Afghánistánu, po stažení jejich větší části však začali Talibové dobývat tato území zpět, připomíná autor.

V případě definitivního stažení vojsk USA budou jejich příklad následovat také spojenci Washingtonu v NATO, z nichž většina není moc nadšená účastí v operaci v Afghánistánu, píše The National Interest. V tomto případě bude afghánská vláda nucena bojovat osamoceně, což, jak podotýká časopis, „neskončí dobře", protože úřady této země nepřežijí bez „štědré západní pomoci" a konzultací. Spojené státy utrácejí na Afghánistán obrovské prostředky, dostávají se z bojů s minimálními ztrátami, a stejně Washington prohrává válku, kterou vede už 17 let, konstatuje autor.

Podle jeho názoru jsou i jiné způsoby, jak zabránit přeměně Afghánistánu v potenciální útočiště pro teroristy. Je možné například získat podporu sousedů Afghánistánu, to si ale vyžaduje kompromisy s Ruskem a Čínou, domnívá se časopis.
Dokáže-li zvláštní zástupce USA pro Afghánistán uzavřít dohodu Tálibánem, která zachrání pověst Washingtonu, budou ji americké úřady muset „přijmout a odejít", soudí The National Interest.

Spojené státy by však neměly mít žádné iluze ohledně toho, co se stane po stažení americké armády z Afghánistánu, tvrdí autor. Třeba režim postsovětského lídra této země Muhammada Nadžíbulláha, na kterého „dodnes vzpomínají s láskou někteří Afghánci", padl méně než tři roky po stažení sovětských vojsk, připomíná autor.

„Budeme mít štěstí, dokáží-li naši afghánští lidé zůstávat na živu trochu déle," píše v závěru The National Interest.