Jak je uvedeno v článku, letoun J-15 je dost „zaostalou verzí" Su-33. Peking vyráběl vlastní stíhací letouny jen na základě prototypu ruského letounu T-10K, jehož projekt musel být značně změněn, píše The National Interest.

Podstatným nedostatkem J-15 se staly „zaostalé motory domácí výroby WS-10," soudí Gao.

„Neschopnost vyrábět vlastní motory uspokojivé kvality byla a je i nadále zastaralým problémem čínského aerokosmického průmyslu," uvádí se v článku.

Jak podotýká Gao, díky vysoké hmotnosti a vzletovému mechanizmu může J-15 nést na palubě méně zbraní a paliva než jeho západní obdoby. Avšak podle slov experta se tyto zvláštnosti vysvětlují původním designem letadlového křižníku Liao-ning sovětské výroby, který je ve výzbroji čínského vojenského námořnictva.

Za přednosti J-15 pokládá autor článku úpravu kabiny a ergonomiku letadla.

Ruský stíhací letoun ale také potřebuje modernizaci, píše The National Interest. Podle autorova názoru se dá potenciál Su-33 rozšířit, co se týče vysoce přesných řízených střel a navigační technologie.

„Mezitím, co Su-33 pravděpodobně předčí J-15 ve spolehlivosti a výkonu motoru, je J-15 prostě modernějším letounem s novým ergonomickým designem," shrnuje autor.