„Postupně s protahováním konfliktu bude stále více Evropanů a jejich politiků pochybovat o podobných investicích. Spojenci Ukrajiny postupují k recesi a už trpí vysokým tempem inflace,“ napsal Hyman.Dodal, že situaci komplikují „změna klimatu, horko a požáry, sucho, sociální požadavky vlastních občanů a krize v jiných částech světa, zejména v Africe“.Na tomto pozadí neustálé žádosti Kyjeva o zvyšování dodávek zbraní a finančního zásobování ztrácejí jakoukoli heroickou aureolu, podotkl analytik.9. srpna agentura Reuters s odvoláním na průzkum institutu zaměstnanosti oznámila, že krize na Ukrajině a vysoké ceny energetických nosičů způsobí, že do roku 2030 přijde německá ekonomika o více než 260 miliard eur.Podle názoru analytiků v SRN tím nejvíce utrpí trh práce a hotelový byznys. Krize se dotkne rovněž tak energeticky náročných odvětví, jako jsou chemický průmysl a výroba kovů.V červenci list The New York Times napsal, že možnosti USA a západních zemí nejsou neomezené, a stěží budou moci poskytovat Ukrajině vojenskou podporu po dlouhou dobu.Prezident USA Joe Biden dal tehdy pokyn k vyčlenění Ukrajině dalšího balíku vojenské pomoci za 400 milionů USD. V Pentagonu prohlásili, že Washington vypracovává plány dodávek ukrajinské straně nových zbraní na měsíce a léta dopředu.Západní země začaly aktivně vyzbrojovat Ukrajinu na pozadí speciální operace, kterou provádí Moskva na ochranu Doněcké a Luhanské lidových republik. Jejímu zahájení předcházelo vyostření situace v regionu, žádosti republik Donbasu o pomoc a následující uznání Ruskem nezávislosti DLR a LLR.