Stalose Zprávy | Arménie hlásá o těžkých bojích v Karabachu. Dle Trumpa lze konflikt „lehce“ vyřešit a USA hovoří o humanitárním příměří

„Intenzivní bojové akce probíhaly celý den a i nyní pokračují těžké boje,“ řekl Hovhannisyan během zmiňovaného briefingu.

Podle jeho slov ázerbájdžánské ozbrojené síly brzy ráno zahájily dělostřeleckou palbu severním směrem, a také v tomto směru začaly nepřátelské akce, které svou intenzitou ustupují bitvám na jihu.

„Během dne byly spatřeny diverzní skupiny severně od Gadrutu a jižně od Martuni v lesích poblíž několika vesnic, včetně vesnice Avetarnots. Pokračovaly pátrací a likvidační akce diverzantů. Jak je ale zvykem, tyto skupiny zpravidla nevstupují do boje a snaží se skrýt,“ řekl mluvčí ministerstva obrany.

Rovněž informoval o tom, že v jižním křídle ázerbájdžánských ozbrojených sil podnikli desítky útoků v severním a západním směru, poblíž Sanasaru (Kubatly).

Trump: Já tomu říkám tomu „snadný případ“

Pokud jde o karabašský konflikt, vyjádřil se k němu i americký prezident Donald Trump. Ten v této souvislosti slíbil, že konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem bude vyřešen.

„Vyřešíme to. Bude to… Já tomu říkám tomu „snadný případ“. Vyřešíme to. Jděte a řekněte to svému lidu. Arménie. Proč né? Je to snadné, když víte, co děláte,“ řekl Trump v neděli na shromáždění, které se konalo ve státě New Hampshire.

Přenos z daného shromáždění byl vysílán na jeho kanále na YouTube.

Pašinjan vyzývá k podpoře ruského mírového úsilí

Arménský premiér Nikol Pašinjan v rozhovoru pro indickou televizní společnost WION vyzval USA a Francii, aby podpořily ruské mírové úsilí v Náhorním Karabachu.

Podle jeho mínění by spolupředsedové Minské skupiny OBSE měli spojit síly k urovnání problému a nepřipravovat samostatné iniciativy.

„Domnívám se, že by v této situaci bylo správné, kdyby spolupředsedající země Minské skupiny OBSE, USA a Francie, podporovaly mírové úsilí Ruska a nepokoušely se přijít se samostatnými mírovými iniciativami. A navíc je Rusko blízké a přítomné v regionu a má aktivnější páky vlivu na tuto situaci,“ uvedl šéf arménské vlády.

Humanitární příměří

Podle nejnovějších informací dnes Spojené státy americké informovaly o humanitárním příměří v Náhorním Karabachu, a to od 8. hodiny ranní místního času v pondělí 26. října.

„Humanitární příměří vstoupí v platnost v 8.00 hod místního času… Dne 26. října 2020. USA přispěly k intenzivnímu jednání mezi ministry zahraničních věcí a spolupředsedy Minské skupiny OBSE, s cílem přiblížit Arménii a Ázerbájdžán mírovému řešení konfliktu v Náhorním Karabachu,“ uvedlo ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

Situace v Karabachu

Boje na kontaktní linii v Náhorním Karabachu začaly 27. září. Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z rozpoutání bojových akcí, v Karabachu hlásí dělostřelecké ostřelování mírových osad neuznané republiky, včetně jejího hlavního města Stěpanakert. Arménie vyhlásila stanné právo a poprvé i obecnou mobilizaci s tím, že Ankara aktivně podporuje Baku.

V Ázerbájdžánu byla zavedena částečná mobilizace a na některých místech stanné právo. Vedoucí představitelé Ruska, Spojených států a Francie vyzvali znepřátelené strany, aby střety ukončily a zahájily jednání bez předběžných podmínek.

V noci na 10. října se konaly v Moskvě konzultace ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu. Do ruské metropole pozval diplomaty prezident Vladimir Putin. Po několika hodinách jednání se strany dohodly na zastavení bojů. Režim příměří pro výměnu zajatců a těl zahynulých za prostřednictví Červeného kříže nabyl platnosti v poledne 10. října. Avšak strany se začaly ihned navzájem obviňovat z porušení dohody.

Druhý pokus o zorganizování humanitárního příměří podnikly Baku a Jerevan v noci na 18. října, ale také marně.

Konflikt v Karabachu začal v únoru 1988, kdy autonomní oblast Náhorní Karabach oznámila odtržení od Ázerbájdžánské SSR. V důsledku ozbrojené konfrontace v letech 1992–1994 ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad Náhorním Karabachem a sedmi sousedními regiony. Od roku 1992 probíhají jednání o mírovém urovnání konfliktu v rámci Minské skupiny OBSE v čele se třemi spolupředsedy — Ruskem, USA a Francií.

Ázerbájdžán trvá na zachování své územní celistvosti, Arménie chrání zájmy neuznané republiky, protože Republika Arcach není účastníkem jednání.

https://www.stalose.com/item-160942-