Stalose Zprávy | Bašta varuje: Východ se propadá do chaosu, v letošním roce musíme počítat už jen s těmi nejhoršími scénáři

Bašta připomíná, že dodnes trvají protesty proti výsledkům voleb v Bělorusku, které vypukly již v srpnu. V tomto případě můžeme podle diplomata sledovat obvyklou reakci Západu, respektive EU, která vyhlásila sankce.

„V případě Běloruska překvapuje jejich malý rozsah (týkají se asi 40 lidí) a to, že nepostihly prezidenta A. Lukašenka. Ten na ně odpověděl diplomatickou válkou, kdy nutí Polsko a Litvu, aby zredukovaly počet svých diplomatů na úroveň odpovídající zastoupení Běloruska v jejich zemích (v případě Polska z 50 na 18, a Litvy z 25 na 14),“ zrekapituloval Bašta vývoj událostí.

Diplomat se ale obává, že tato diplomatická válka „možná bude inspirovat české rusofoby, kteří již dlouho volají po podobné redukci personálu velvyslanectví RF v Praze“.

Následně Bašta přesunul svou pozornost na kauzu ruského opozičního politika Alexeje Navalného, jenž byl na konci téhož měsíce údajně otráven. I zde se opět podle diplomata setkáváme se standardní reakcí.

„V kauze Navalného však byl plánovaný rozsah sankcí oznámen neoficiálně přes noviny. Měly by postihnout ústav, který kdysi za Sovětského svazu Novičok vynalezl, ruskou vojenskou tajnou službu GRU a možná někoho v Kremlu. Předběžná

ruská reakce vůči Německu a Francii je velmi nevstřícná, bez ohledu na Nord Stream 2 a problémy s tureckou agresí ve Středomoří a na Kavkaze,“ všiml si Bašta.

Další událostí, které Bašta věnuje pozornost ve svém článku, je válka o Náhorní Karabach, která začala na konci září. I když už byl zahájen proces příměří, Bašta má poněkud skeptický pohled na jeho definitivní a bezpodmínéčné uzavření.

„Zdá se, že iniciativa ruského prezidenta Vladimíra Putina by nakonec mohla vést k příměří. Alespoň to naznačily rozhovory ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu. Nevím ovšem, zda nepřítomnost iniciátora a přímého účastníka konfliktu Turecka nepovede k tomu, že příměří se nedomluví, nebo bude velmi dočasné. Účast syrských (a dalších) džihádistů v bojích nasvědčuje spíše tomu, že se na Arménech chtějí mstít za svou a tureckou porážku ve válce v Sýrii, protože na Ruskou federaci si zatím netroufají,“ domnívá se Bašta.

Minulý týden nám ale přinesl další znepokojivou událost. Jedná se o středoasijský Kyrgyzstán, kde vyhlášení výsledků tamních voleb zahájilo podle diplomata „třetí reprízu místní varianty Velké francouzské revoluce“.

„Demonstranti v hlavním městě Biškeku napadli a obsadili nejen budovy vlády a parlamentu, ale zaútočili také na vězení, z něhož osvobodili bývalého prezidenta Almazbeka Atambajeva. Ten se neprodleně

postavil do čela vzpoury. Země se propadá do chaosu,“ obává se Bašta.

Podle něj tak nejbližší týdny ukáží, zda nepokoje v Biškeku představují jen další pokračování vnitřních kyrgyzských mezikmenových sporů, nebo jde o hlubší krizi. „Někoho by pak mohlo napadnout, že by se v oslabeném státě dal vybudovat středoasijský chalífát. Pohrobci Islámského státu by tak našli nové útočiště,“ nevylučuje diplomat.

Obecně se tak Bašta obává, že v letošním roce musíme počítat jen s těmi nejhoršími scénáři. Ať už na Východě, na Západě, nebo u nás doma.

https://www.stalose.com/item-159937-