Stalose Zprávy | Robejšek o nebezpečí internetizace: Představa o nezvratnosti pokroku je omyl. Konec vývoje může nastat i bez varování

Sociolog Petr Robějšek povídání začal populární americkou Ellens Show. V jednom z pořadu moderátorka požádala sedmnáctiletou dívku, aby správně složila mapu, našla v telefonním seznamu číslo jednoho účastníka a vytočila ho na klasickém telefonu. Slečna selhala ve všech třech úlohách, ale byla to velká zábava.

„Někdo možná řekne, no proč by to měla umět. To je jako kdyby se na ní chtělo ručně posekat louku, podojit krávu, či uvařit jiné jídlo néž mraženou pizzu. To je svým způsobem pravda,“ napsal Robějšek a jistě dodal své ale.

Internetizace lidských životů je lákavá a pohodlná, píše sociolog, ale ocitáme se tak v závislosti na jediné — celou společnost prostupující — technologii a nezdržujeme se s udržováním náhradních systémů pro případ, že by tento ‚páteřní‘ systém, na kterém závisí fungování všeho, najednou nebyl dočasně nebo dlouhodobě k dispozici, varuje.

„Zvykli jsme si na myšlenku, že pokrok je funkcí času a je nezvratný. To je ale velký omyl. Neexistuje přímá úměrnost mezi časem a rostoucím blahobytem a konec vývoje ke ‚stále více a lépe‘ může nastat i zcela bez varování,“ uvedl hlavní poselství dlouhodobý ekonom, analytik a poradce Petr Robejšek.

Globální pokles inteligence

Tento týden Sputnik ČR zveřejnil autorský článek o globálním poklesu inteligence. Uvádí se, že ve dvacátém století bylo paradoxně zaznamenáno zvýšení úrovně inteligence. Loni však dospěli norští vědci, kteří proanalyzovali výsledky testů více néž 700 lidí, k závěru, že průměrná úroveň IQ postupně klesá od sedmdesátých let minulého století, a to přibližně o sedm bodů u každé další generace. Například IQ lidí narozených v roce 1969 je přibližně o tři body vyšší néž u lidí o sedm let starších: 102,3 oproti 99,5. Pak se ale situace mění: dobrovolníci narození v roce 1989, kteří absolvovali test, měli již průměrný výsledek nižší — 99,4 bodů.

Daný jev se dá sledovat dokonce v některých rodinách, ve kterých starší bratři měli lepší výsledek néž mladší. Což znamená, že nejde o demografickou situaci anebo o šíření v populaci horších genů, píší autoři. Pokles IQ ovlivňuje zřejmě na jedné straně změna způsobu života, rozvoj technologií, změny ve vzdělání a výchově, a na druhé straně se to dá vysvětlit nedokonalostí samotného testu, který nedokáže ohodnotit výši inteligence dnešních lidí.

https://www.stalose.com/item-136509-