Stalose Zprávy | Menší néž u kromaňonců. Vědci vysvětlili, proč lidstvo hloupne

Porovnat velikost

Lidé z doby pozdního paleolitu a neandertálci měli větší mozek néž my. U mužů měl velikost přes 1500 centimetrů krychlových proti dnešním 1425 cm3. Byli chytřejší néž nynější Homo sapiens? Sotva. Ale někteří vědci objevili kladnou korelaci (i když nepatrnou) mezi velikostí tohoto orgánu a inteligencí.

Podle názoru ruského antropologa Stanislava Drobyševského byly příčinou velkého mozku pravěkých lidí nejspíše drsné životní podmínky. Kromaňonci a neandertálci potřebovali mít v hlavě všechny životně důležité údaje, protože umělé nosiče informací, například knihy, ještě nebyly vynalezeny, a starci zmoudřelí zkušenostmi byli vzácností, protože průměrná délka života byla velmi krátká.

Dnešní lidé žijí naopak prakticky ve skleníkových podmínkách: dostávají oblečení, stravu a informace hotové a zkušenosti nahromaděné předcházejícími generacemi jsou uchovány na vnějších nosičích. V této situaci není potřebný velký žravý mozek, který spotřebovává až 20 % energie vyprodukované organismem. Pravděpodobně proto dochází v období posledních 25 tisíc let k jeho postupnému usychání. Přičemž se během předcházejících 10 tisíc let zmenšil o téměř 5 %.

Antropologové z Chicagské univerzity vysvětlují toto značné zmenšení mozku mutací, jež se objevila u zemědělců Blízkého východu asi před 6 tisíci lety. Dnes má větší část lidské populace tuto mutaci, proto se tento trend zřejmě zachová.

Pokrok není vždy užitečný

Podle mínění genetika ze Stanfordské univerzity (USA) Geralda Crabtreeho zažilo lidstvo za poslední tři tisíce let minimálně dvě genetické mutace, jež se negativně odrazily na inteligenci. V budoucnu dojde zřejmě k několika dalším podobným změnám. K tomuto závěru dospěl na základě frekvence, s níž vznikají v lidském genomu škodlivé mutace, a také na základě eventuálního množství „chytrých“ genů.

Vědec uvádí, že ke skoku v rozvoji kognitivních schopností a optimalizace práce genů odpovídajících za inteligenci došlo ještě před tím, néž naši předkové přišli z Afriky. Měli tam dost drsné životní podmínky, proto přežili ti nejsilnější, nejchytřejší a nejvíc přizpůsobení životnímu prostředí. Jinými slovy, přirozený výběr přispíval ke zlepšení inteligence.

Po migraci do Evropy se lidský život stal mnohem jednodušším. Rozvoj zemědělství, vznik měst a rozvoj lékařství prakticky překonaly přirozený výběr. V populaci se objevil velký počet jedinců se špatnými mutacemi v DNA. V důsledku toho začala inteligence pomalu klesat.

Globální pokles inteligence

Ve dvacátém století bylo paradoxně zaznamenáno zvýšení úrovně inteligence. Objevil to v roce 1984 americký psycholog James Flynn, který vypočítal, že v USA se v letech 1932–1978 zvýšila průměrná úroveň IQ téměř o 14 bodů. Tyto údaje byly později potvrzeny v mnoha zemích.

Loni však dospěli norští vědci, kteří proanalyzovali výsledky testů více néž 700 lidí, k závěru, že průměrná úroveň IQ postupně klesá od sedmdesátých let minulého století, a to přibližně o 7 bodů u každé další generace. Například IQ lidí narozených v roce 1969 je přibližně o tři body vyšší néž u lidí o 7 let starších: 102,3 oproti 99,5. Pak se ale situace mění: dobrovolníci narození v roce 1989, kteří absolvovali test, měli již průměrný výsledek nižší — 99,4 bodů.

Daný jev se dá sledovat dokonce v některých rodinách, ve kterých starší bratři měli lepší výsledek néž mladší. Což znamená, že nejde o demografickou situaci anebo o šíření v populaci horších genů, píší autoři. Pokles IQ ovlivňuje zřejmě na jedné straně změna způsobu života, rozvoj technologií, změny ve vzdělání a výchově, a na druhé straně se to dá vysvětlit nedokonalostí samotného testu, který nedokáže ohodnotit výši inteligence dnešních lidí.

Kognitivní schopnosti se mohou navíc snižovat následkem silného znečištění životního prostředí, připomínají španělští vědci. Změřili hladinu škodlivých příměsí ve vzduchu kolem 39 základních škol v Barceloně a pak otestovali IQ žáků. V ekologicky příznivějších čtvrtích měli žáci lepší výsledky.

Podobné údaje získali vědci z Lancasterské univerzity (Velká Británie), kteří proanalyzovali výběr z 18 tisíc malých Britů. Zjistili, že mentálně zaostalé děti bydlí převážně v místech s velkým znečištěním životního prostředí.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

https://www.stalose.com/item-136356-