Stalose Zprávy | Být Židem v Německu je opět nebezpečné

Podle údajů německého Spolkového kriminálního úřadu bylo v roce 2017 (novější informace pro tisk zatím nejsou k dispozici) zaznamenáno celkem 1504 zločinů souvisejících s antisemitismem. Je to tedy o 2,5 % víc néž v roce 2016. Odborníci však s jistotou tvrdí, že jsou tyto ukazatele značně podceňovány, jelikož oběti o mnohých případech agrese, ať už fyzické nebo té verbální, neinformují pořádkové struktury.

Průzkum Agentury Evropské unie pro základní práva (European Union Agency for Fundamental Rights — FRA, pozn. red.) z roku 2018 ukázal, že 41 % Židů žijících v Německu na sobě loni pocítilo projevy antisemitismu. Pokud se zaměříme na období posledních pěti let, pak tento ukazatel vzrostl na 52 %. Celkem 38 % Židů žijících v EU si loni alespoň jednou položilo otázku, zda by se raději neměli přestěhovat do Izraele? V Německu je toto číslo vyšší, jedná se totiž o 44 %.

Vzhledem k tomu, že v Německu žije podle posledních údajů asi 200 tisíc Židů, odborníci nepochybují o tom, že skutečný počet útoků na jejich osoby je mnohem větší, néž jaký uvádí oficiální statistiky.

Fyzické a verbální urážky

Výsledky daného průzkumu odhalily, že celkem 75 % německých Židů se rozhodlo, že se nebude veřejně označovat za Židy a nebude zdůrazňovat své židovské náboženství pomocí tradičního oblečení, jako je například jarmulka. Od jarmulky však neupustili všichni. Část věřících totiž připouští, že se dá nosit v bezpečné situaci nebo pokud je něčím zakryta. Zhruba 46 % dotázaných raději nechodí do určitých čtvrtí ve svém městě.

„Zakrýt něčím jarmulku je dnes pro německé Židy běžná věc,” uvedl v rozhovoru se zpravodajem španělského listu El Confidencial čtyřiapadesátiletý Asher Mattern, který se narodil v Hamburku a dnes žije v Berlíně. „Vždy připomínám svým synům, aby nezapomněli na toto bezpečnostní opatření, když jdou ven.”

Mattern, univerzitní profesor sociologie a autor několika prací o židovské otázce v Německu, již přes 10 let zkoumá vývoj antisemitismu v této zemi. Nyní s jistotou tvrdí, že se k protižidovské nenávisti, projevované tradičně krajně pravicovými nacionalisty, v posledních letech přidala také hrozba ze strany blízkovýchodních přistěhovalců. Ti se totiž ani po emigraci do Německa nevzdali svého antisemitického přesvědčení, ale naopak vsugerovávají občanům v zemi, že Židy je zapotřebí nenávidět a všemožně jim komplikovat život.

„Nebezpečí pro Židy v Německu existovalo ostatně vždy. V průběhu několika desetiletí bylo jen značně menší, kdežto dnes znovu stoupá,” zdůraznil profesor. „Já osobně nemám negativní zkušenosti, avšak někteří sousedé tvrdí, že jsou jejich děti ve škole verbálně nebo fyzicky šikanovány, například tak, že jim plivou na záda.”

„Máme pocit, že se zvedá nová vlna antisemitismu,” souhlasí s Matternem prezident Centrální židovské rady Německa, Josef Schuster. „V novinách v poslední době několikrát psali o útocích arabských běženců na německé Židy. V Berlíně byl poslán do vězení devatenáctiletý Syřan za spáchání trestného činu kvůli etnické nenávisti. Na jedné z berlínských ulic potkal jedenadvacetiletého Adama S. a když na jeho hlavě uviděl jarmulku, začal křičet „Jahudi! Jahudi! (tímto způsobem Arabové nazývají Židy, pozn. red.). Hned poté začal Adama mlátit řemenem. Oběť pochopila, že policie nejspíše nepřijede na pomoc rychle, a tak natočila celý incident na telefon. Video pak použila u soudu jako důkaz útoku. To se na sociálních sítích rozšířilo rychlostí blesku. Celá věc samozřejmě vyvolala obrovské rozhořčení.”

Nedávno skupina neonacistů ve městě Chemnitz využila manifestací proti imigrantům a zaútočila na košer restauraci. Výtržníci na zaměstnance a hosty restaurace pokřikovali, aby „táhli do svého Izraele,” a poté, co je ochranka vyhodila na ulici, házeli na výlohu podniku kameny a rozbíjeli židle a stolky na otevřené terase.

Protiklady se přitahují

V roce 1867 definoval německý „železný kancléř” Otto von Bismarck v rozhovoru pro Petrohradský list vydávaný v němčině politiku jako „umění možného.” Současná vládnoucí elita si tento výrok jednoho z velkých německých osobností historie skvěle pamatuje na a vždy využívá každé příležitosti, aby tak ve svůj prospěch získala maximum z každého sociálního jevu. A ani antisemitismus není výjimkou.
Protižidovské nálady v Německu dnes čerpají sílu ze dvou zdrojů. První zdroj tvoří německá krajní pravice. Druhý zase muslimští imigranti z blízkovýchodních zemí, jež přicestovali do Německa v posledních letech. Je jich přes jeden milion. Jedná se především o Syřany, Iráčany a Afghánce.

Nicméně současná německá vláda chce za sílící antisemitismus všemožně (i když né bezdůvodně) svalit vinu na pravicové nacionalisty ze strany Alternativa pro Německo. Z objektivního hlediska na tom není nic divného — AfD totiž rychle získává podporu ve společnosti. Popularita strany občas stoupá na 20 %, což zajišťuje ultrapravici druhé místo po CDU. A toto hodnocení strany vedené Alexanderem Gaulandem vzbuzuje obavy nejen u německé vlády, ale také u celé elity EU, která se cítí stále nejistější kvůli blížícím se volbám do Evropského parlamentu, které proběhnou letos v květnu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

https://www.stalose.com/item-114981-