Stalose Zprávy | Rok 2017 byl obdobím plošného „úpadku“ a „ústupu“ středo-levicové politiky v Evropě
Rok 2017 byl obdobím téměř plošného „úpadku“ a „ústupu“ středo-levicové politiky v Evropě, prohlásily jak noviny The Guardian, tak i New York Times.
Letos po celém kontinentu s 946 okresy, ve kterých si takové strany držely nejvyšší úroveň zastoupení voličů, jich ale zůstalo jen 56 (čili pod 6 procent), kde si cento-levicové strany udržely svou pozici nebo dokonce získaly vyšší podíl voličů.
Podle analýzy The Guardian, v téměř 94 procentech okresů, ve kterých letos proběhly průzkumy, centro-levicoví ztratily ve prospěch buď krajní levice, nebo pravice či populistických hnutí. „Ta středová-levice je ve Francii rozprášená na atomy, skoro vymazaná z mapy v Holandsku, pokořená v Německu je hlavní proud centro-levicových stran na všech frontách na hromadném ústupu.
„Dokonce ve Skandinávii, kdysi v hlavní baště této politiky, se už sociální demokracie potýká s porážkami,“ napsal v pátek do hlavního britského mainstreamového levicového listu Jon Henley.
Analýza tohoto listu odhaluje, jak se populisté a pravicové skupiny těší z úspěchů, které úpadek centro-levicových stran přivodil, ale na své hlasy si přišla i radikální levice a různé další pravicové skupiny.
Den předtím vyšel v New York Times (NYT) názorový článek zaměřující se na Německo, kdy autor v tomto liberálním listě podobně vyhlásil, že evropská centristická levice je po roce 2017 na ústupu. „Tento úpadkový trend se neomezuje na Německo – ve většině hlavních Západoevropských zemích jsou centro-levicové strany na ústupu a v některých případech už prakticky přestaly existovat,“ vysvětluje Jochen Bittner, který také píše pro německý liberálně levicový týdeník Die Zeit.
V německých spolkových volbách si urvala první křesla v legislativě populistická, pravicová AfD, když vyrostla na 12 procent, a pro centro-levicové ale i centro-pravicové strany to bylo nejhorší volební období v poválečné éře.
Ve Francii se socialisté bývalého prezidenta Francois Hollanda rozsypali, aby přeběhli k novým centristům Emmanuela Macrona, a k populistům, kdy pravicová Národní fronta zažila vzedmutí a jejich vůdkyně Marine Le Pen se poprvé dostala až do posledního kola hlasování prezidentské volby.
V Rakousku centro-levicoví sice ve skutečnosti o 0,1 procenta posílili, ale k moci se místo nich prodrala pravice pod mladým populistickým vůdcem Sebastianem Kurzem.
V Holadsku utrpěla holandská Strana práce drtivou porážku, zatímco došlo k vzepětí pravicové populistické Strany svobody vedené Geertem Wildersem.
Tyto články v Guardian a NYT vychází, když nový výzkum zjišťuje, že podíl hlasů populistických stran v Evropě se od roku 2000 téměř ztrojnásobil, kdy vyrostl z 8,5 procenta na 24,1 procenta.
Podle Institutu za změnu Tonyho Blaira „prochází politické prostředí Evropy největší transformací od konce Studené války.“
V posledních 17 letech se počet populistických stran po celém kontinentu téměř zdvojnásobil, kdy vyrostl z 33 na 63, přičemž největší změna proběhla ve Východní Evropě.
V roce 2017 připadlo v Západní Evropě téměř 13 procent hlasů pro populistické strany v porovnání se zhruba 32 procenty na východě.
Zdroj: breitbart.com
https://www.stalose.com/item-76142-