Stalose Zprávy | Vášně na obraně pokračují. Byly odhaleny další předražené zakázky. Kdo za to může?
Minulou středu rezignoval Filip Říha, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic českého ministerstva obrany. Své rozhodnutí odůvodnil velkým mediálním tlakem na rezort kvůli navýšení cen v nákupu pasivních radarů Věra NG a mobilních rušiček komunikace. Čelil kritice i ze strany premiéra Andreje Babiše. Uváděl ale, že dodržoval zákon v plném rozsahu a žádnou chyby neudělal.
Miliardy místo milionů
V loňském roce ministr obrany Lubomír Metnar informoval, že armáda nakoupí pasivní radary za 780 milionů korun a rušičky za 960 milionů korun. Ukázalo se však, že cena se výrazně navýšila — u radarů na 1,5 miliardy korun, u rušiček na 1,45 miliardy korun – vláda přitom o aktuální ceně informována nebyla. Premiér Babiš k věci uvedl, že příčinou bylo to, že při původním označování cen se obrana opírala o pět let starý průzkum trhu.
Kvůli kauze ministr obrany nařídil kontrolu akvizic armády. Ta zjistila další dvě zakázky, kde se skutečná cena, o které byla vláda informována, lišila od předpokládané. Jde o modernizaci 33 tanků T-72M4CZ a 15 vrtulníků Mi-171Š. Podle médií se cena u tanků navýšila z 908 milionů na 1,8 miliardy korun, u vrtulníků ze 792 milionů na 1,4 miliardy korun.
V MO však podotkly, že tyto zakázky byly jen rozpracované — nemají podepsané smlouvy a nebyly schváleny kolegiem ministra obrany. Dodali ale, že i ony byly na starosti bývalého náměstka pro vyzbrojování a akvizice, protože se o nich jednalo vloni
„Jde to za panem náměstkem Říhou a sekcí vyzbrojování a akvizic, ale i za generálním štábem. Protože odhad, kolik by to mělo stát, kolik na to vojáci mají připraveno, dělala armáda společně se sekcí vyzbrojování a akvizic, když to šlo na vládu,“ sdělil mluvčí MO Jan Pejšek s tím, že příčina růstu cen u tanků a vrtulníků dosud není známa.
Říha se brání
Říha však svoji odpovědnost odmítá. V komentáři pro iRozhlas.cz uvedl, že se vyjednávaní ani tvorby požadavků ohledně modernizace tanků a vrtulníků néúčastnil. Dodal, že aby se zakázky dostaly k němu na stůl, musely by být ve formě smluv na podepsání.
„Pokud dochází k navýšení finančních prostředků u nějakých projektů, tak je třeba se zamýšlet nad tím, proč k tomuto dochází, co budou přesně zakázky obsahovat, jaký je požadavek u modernizací obou zakázek, jaký je rozsah. To je skutečně věc, která vyplývá ze specifikace toho požadovaného majetku, služby nebo modernizace. Ta je tvořena armádou, ta nejde za sekcí vyzbrojování a akvizic,“ sdělil Říha.
„Bezhlavé nakupování má svoji logiku“
Ke zprávám se také vyjádřil zbrojní analytik Jaroslav Štěfec. Podle něj zvýšená cena zakázek české armády má určitou logikou v rámci Severoatlantické aliance, ale k tomu má odborník kritický postoj.
„Způsob, jakým se MO chová k našim penězům, má svou hlubokou logiku. Když místo racionálního vynakládání prostředků na obranu ČR začné bezhlavě nakupovat výzbroj, výstroj, služby atd. dva– až třikrát dráž néž jiné země, budeme na avizovaných 2 % HDP pro NATO a hlavně pro zahraniční zbrojařské firmy coby dup. A obranyschopnost ČR? Jako žebřiňák. Gula proletí, škody něnarobí. Nula od nuly pojde. Peníze protečou, nic se nezmění. Není zájem,“ uvedl na Štěfec Facebook.
https://www.stalose.com/item-143491-