Katarína Cséfalvayová (Most-Híd) se domnívá, že schengenský prostor dnes ohrožují neuvážená prohlášení populistických politiků, kteří se neustále vracejí k uprchlické krizi, přestože již dávno skončila.

„To, čeho jsme tento rok svědky, podle mě není ohrožení Schengenu ze strany uprchlíků, ale ohrožují ho populističtí politikové, kteří se snaží využít tuto doménu v domácím politickém boji," prohlásila poslankyně v rozhovoru pro agenturu SITA.

Dále odkázala na zkušenosti z Německa, kde bavorská CSU málem přivedla k pádu spolkové vlády. Jak dříve psal Sputnik, v Bavorsku hrozí, že v nadcházejících zemských volbách CSU přijde o většinu, zatímco radikálně pravicová strana Alternativa pro Německo nabírá hlasy. Olej do ohně přilila i vražda Němce v sousedním Sasku, z níž se podezřívá přistěhovalec Iráčan, která vedla k nepokojům v Chemnitzi (Saské Kamenici).

Údaje Eurostatu dávají Cséfalvayové za pravdu. Jak jsme v červenci informovali, v roce 2017 se v Evropské unii nalézalo o 37 % méně nelegálních přistěhovalců než v roce 2016. Jedná se o znatelné zlepšení s rokem 2015, který byl krizovým obdobím pro EU, kdy počet nelegálních migrantů dosáhl téměř 2,2 milionu osob. Nejhorší situace byla v Řecku, kde bylo zaregistrováno přes 911,5 tisíce nelegálních migrantů. Na druhém místě bylo Německo se 376,4 tisíci a na třetím byla Francie se 109,7 tisíci nelegálních migrantů.

Naproti tomu v roce 2017 bylo v EU zaznamenáno 618 780 nelegálních migrantů. Nejvíce se situace zlepšila v Řecku, zde bylo loni zaznamenáno něco přes 68 tisíc nelegálních migrantů. Situace je zde tak lepší než v Německu (156 710 nelegálních migrantů) a Francii (68 110). Tyto země se spolu s Británií (54 910) a Španělskem (44 625) podílejí 71 % na celkovém počtu nelegálních migrantů v EU.

V Německu migrace v porovnání s rokem 2015 klesla o polovinu na 156,7 tisíce v roce. Stále je to však výrazně více než v roce 2011, kdy vypuklo arabské jaro. Tehdy v Německu nelegálně žilo 56,3 tisíce migrantů.

Podobně v EU klesl i počet žadatelů o azyl. V roce 2017 o azyl požádalo 704 tisíce lidí, zatímco v letech 2015 a 2016 to bylo 1,322 milionu a 1,260 milionu. Nadále se však jedná o mnohem větší počet než před vypuknutím arabského jara. V roce 2011 o azyl požádalo 309 tisíc lidí.

Na Slovensku například podle statistik slovenského ministerstva vnitra počet žadatelů o azyl dosáhl v roce 2017 pouhých 166, z toho bylo vyhověno 29 žádostem. Přitom vrchol žádostí připadl na rok 2004, kdy o azyl požádalo 11 395 lidí. V případě České republiky podle dat odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR v roce 2017 o azyl požádalo 1 450 osob a vrchol žádostí připadl na rok 2011, kdy o azyl požádalo 18 094 lidí.

Na druhou stranu problém uprchlíků a nelegální migrace souvisí i s růstem kriminality. Například v Německu kriminalita stoupla o 10 % v letech 2015 a 2016 a jak dokazuje studie objednaná spolkovou vládou, z 90 % se tento růst připisuje mladým uprchlíkům mužského pohlaví.