Byl by to asi jen střet nové módní vlny a starosvětského školství. Kdyby nešlo o děti a jejich citové vydírání. Mladá učitelka s radikálními názory musela odejít ze školky, protože kázala dětem o veganství. A to tak přesvědčivě, že někteří caparti doma odmítli jíst maso. Zděšení rodičové si stěžovali řediteli školky a požadovali nápravu. Jedna maminka veganskou indoktrinaci neunesla a dceru raději dala do jiné školky.

Zmatená víla, jak si přezdívá učitelka Michaela Vincourová, popírá cílenou propagaci nejedení masa mezi dětmi. Ze školky přesto odešla. Na internetu zveřejnila otevřený dopis, kde popsala celou situaci ze svého pohledu. Prý dětem vyprávěla, proč odmítá pojídat němé tváře, ale propagace veganství to nebyla. Navrch obvinila rodiče, že hrubě přehlížejí postoje svých potomků.

„Jsem na děti, kterým stačila tahle věta a nechtěly jíst maso, pyšná. Mají citlivá srdce, ale bohužel necitlivé rodiče," uvedla Zmatená víla Vincourová na závěr prohlášení, které nazvala Nebudu zticha.

Sputnik oslovil známého sociologa Petra Hampla a zeptal se ho na kauzu veganské indoktrinace dětí.

Českem hýbe na první pohled okurková zprávička. Učitelka v mateřské školce kázala dětem veganství, a proto musela odejít. Co si o tom myslíte?

Myslím si, že to je v zásadě místní drobnost, která se dala vyřešit domluvou, případně napomenutím učitelky ze strany ředitele. Opět narážíme na to, že tyto běžné lokální spory se vedou ve vyostřené atmosféře, kdy se skupině anticivilizačních extrémistů podařilo ovládnout aparáty ministerstva školství, úřadu vlády a do značné míry i pedagogické fakulty a kdy mění školství v obrovský stroj na vymývání mozků.

A bohužel se jim to daří. Dochází i k případům zastrašování rodičů, šikanování dětí a podobně. V takové atmosféře reagují i rodiče přehnaně nervózně. Nemůžeme se tomu divit.

Jak byste na takovou situaci reagoval vy z pozice rodiče?

Zašel bych za paní učitelkou a vysvětlil jí, že respektuji její přesvědčení, ale že požaduji, aby o něm s dětmi nemluvila takovým způsobem, který by v nich mohl vyvolat pocit viny za to, že žijí normálním zdravým životem a jedí maso a všechno ostatní, čeho je zapotřebí k normálnímu fyzickému a psychickému vývoji. Pokud by to nestačilo, stěžoval bych si řediteli. Je téměř jisté, že by se to podařilo urovnat.

Není to přes čáru, když cizí člověk vštěpuje vašemu dítěti hodnoty, o které nestojíte? Jakž takž neškodným veganstvím to začíná a končí kdoví čím…

Je zapotřebí najít hranici mezi osobním přesvědčením a vštěpováním hodnot. Děti by se měly učit, že někteří lidé jsou podivínští a že to patří k životu. To je v pořádku. Nesmí to mít ale podobu vštěpování hodnot. Hledání té hranice, to je něco, co nelze řídit centrálně. Lidé se prostě musí dohodnout a učitelé musí respektovat priority rodičů.

Nehrozí v Česku diverze normální výchovy dětí?

Nejenže hrozí. Je masivně prováděna! Jak fašizujícími neziskovkami typu Člověk v tísni, tak stále víc i aparátem ministerstva. V podstatě jde o to, že když úzká městská intelektuální elita vidí, že lidí její pseudohodnoty odmítají, snaží se ovlivnit děti proti vůli rodičů, vyvolat konflikty v rodinách a tak dále. A daří se jim to.

České školy tak postupně posouvají důraz od výuky důležitých předmětů jako matematiky, fyzika a čeština k mechanickému vymývání mozků. V některých aspektech to dosahuje úrovně srovnatelné s nejhoršími komunistickými roky.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce