Musí být náročné zkoumání, které provedla Karlova univerzita na 2500 učitelích. Když se zedníkovi nechce do práce, je to flákač. Montér s nechutí k práci je lempl. Pod Barrandovským mostem těch lempů štítících se práce je nespočet. Ale učitelé?

Učitelé hoří a planou k práci, až dostanou syndrom vyhoření

Prostě nic o tom, že tři měsíce volna za rok placených jiom nestačí. Oni mají chudáci pracovní nemoc, kterou bádala Univerzita Karlova, až ji vybádala. Podle odborníků trpí syndromem vyhoření každý pátý pedagog, dalších 65 procent je vyhořením ohroženo a pouze 16 procent učitelů žádné projevy nemá.

Pracovní nepohoda

„Vyhoření představuje pocit dlouhodobé pracovní nepohody, který se vyznačuje totálním nedostatkem energie a zájmu. Rozvinutý syndrom se projevuje vyčerpáním, odcizeností a cynismem a samozřejmě i sníženou pracovní výkonností,“ popsala Smetáčková. To je ta vůdkyně zkoumání z Pedagogické fakulty, na Univerzitě Karlově která společně s kolegy z 1. lékařské fakulty vedla průzkum podpořený Grantovou agenturou ČR mezi téměř 2,5 tisíce učitelů základních škol. Důležité je proto vyhoření předcházet systematickými změnami ve školství, například vyšším finančním ohodnocením. A nepřehánět to s pitím alkoholu, vysvětlila další z týmu vědců Martina Vňuková z 1. lékařské fakulty UK.

Ale když jsou granty pro Grantovou agenturu, tak mohou zkoumat i kulatý čtvereček. Hlavně když to někdo cáluje. A vlastně proč ne? Člověk v tísni dostává granty na tíseň ve školách, Hrušínský na politickou agitku pro změnu v divadle a tito a tyto to dokonale a odborně zdůvodní.

Jenom ve vzduchu visí otázka, proč se flákačům s nechutí k práci říká nemakačenka, zatímco u učitelů je to syndrom vyhoření. Prostě na to asi šli vědecky a akademické zdůvodnění si našli. I když mezi námi: český hloupý človíček bude lempla učitele nazývat lemplem stejně jako lempla zedníka či lempla montéra. A syndrom vyhoření si mohou za granty zkoumat nadále. Když jim to někdo platí a žere.

Například daňový poplatník...