Stroj se stal realizací nápadů charkovských konstruktérů, kteří se účastnili projektu Buntar, který byl zahájen v 70. letech a měl vést k vytvoření nového hlavního bojového tanku. Jejich vývoj mohl skutečně předehnat světové konkurenty o několik let, říká portál.

​Konstruktéři navrhli dvě varianty tanku. Objekt 490 počítal s dvoučlennou posádkou. Ta se měla nacházet v nízké věži. Objekt 490A měl mít tři členy posádky.

První varianta byla skutečně inovativní. Jejím hlavním principem se stalo rozdělení korpusu na dvě izolované části. Vpředu se nacházel izolovaný úsek s palivem. Konstruktéři počítali s tím, že i při poškození této části v boji či při částečné ztrátě paliva nepřijde tank o možnost pokračovat v boji.

V centru se nacházela část pro posádku. Ta byla chráněna hlavním kombinovaným pancéřováním. Munice byla rovněž izolována.

Tank byl vyzbrojen dělem o ráži 125 milimetrů, stroj měl mít dva panoramatické zaměřovače, přičemž zaměřovat pro noční vidění byl separován a informace posádce dával distančně.

Objekt 490 poskytoval velký růst bojových možností, a to při malé váze a rozměrech. Hlavní nevýhodou byla možnost „zapichování" děla do terénu díky nízkému profilu a nízká linie viditelnosti z tanku. Právě kvůli tomu konstruktéři dali přednost variantě Objekt 490A se třemi členy posádky a vyšším profilem korpusu.

V Objektu 490A byla munice rovněž izolována od posádky. Tank byl velmi silně pancéřován, zón s nižším pancéřováním bylo málo. Počítalo se s instalací dynamické ochrany na čelo tanku. Podle některých informací tvořilo pancéřování deset vrstev kovu a keramiky, což poskytovalo dostatečnou ochranu před protitankovou municí.

To se ale odrazilo na váze tanku, která dosahovala 48-50 tun. Dostatečnou pohyblivost v tomto případě měl zajišťovat motor o výkonu 1000 koní.

V rámci projektu Buntar byl smontován pouze jeden zkušební tank Objekt 490A. Vývoj byl zastaven v ruce 1984 poté, co bylo rozhodnuto umísťovat na perspektivní tank dělo ráže 152 milimetrů.