Politické i mediální završení genocidy řeckého národa započalo v pondělí 20. srpna, kdy EU a další organizace oznámily, že řecká krize je u konce. Což znamená, že Řecko skončilo, je udoláno a je mrtvé. Bylo zužitkováno až do poslední mrtě a jeho kostra byla dána na kořist psům.

350 000 Řeků, v převážné většině lidé mladí a vzdělanější, Řecko opustili. Index porodnosti je zde dnes mnohem nižší, než je potřebné k tomu, aby obyvatelstvo v delším časovém horizontu přežilo. Tvrdá omezující opatření, jež byla na Řeky uvalena, způsobila pokles řecké ekonomiky o 25 %. Což je ekvivalent poklesu ekonomiky USA v důsledku Velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století. S tím rozdílem ovšem, že prezident Roosevelt zmírnil dopad masivní nezaměstnanosti zákonem o sociálním zabezpečení a programem veřejných prací, zatímco řecká vláda, poslušna diktátu Mezinárodního měnového fondu a EU, zhoršila dopad řecké masívní nezaměstnanosti tím, že zrušila celou svoji sociální zachraňující síť.

Tradiční až dosud bylo, že když se suverénní země ocitne v situaci, kdy není schopna splácet dluhy, věřitelé sníží její dluhy na úroveň, která ji umožní se s dluhy vyrovnat.

S Řeckem se však sehrála jiná hra. Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond nařídily, že Řecko musí zaplatit nejen všechny dluhy, ale i úroky z dluhů, nalézající se na vládních obligacích, držených bankami německými, holandskými, francouzskými a italskými.

Kdo přijde po Řecku na řadu jako další, zůstává otázkou. Bude to Itálie, Španělsko, Portugalsko, Francie, Belgie, Kanada, Austrálie – řada tak dlouhá, že nakonec už žádná země mimo tento seznam nezbude?

Vybral a přeložil Lubomír Man

Zdroj