Řecko / první místo/ nebo Španělsko však profitovaly zřetelně víc. Nabízí se otázka, zda miliardy, ohlášené Bruselem, opravdu do Říma dorazily. Již u podpor, které plynou z regulérního rozpočtu EK do Itálie, se opakovaně vyskytují problémy.
Utáhnout si více opasek
V Bruselu vidí vinu „ ve špatném vedení vlády.“ Jinými slovy: Italští politikové nesou vinu, když nečerpají peníze, nebo je neinvestují tam, kam byly původně určeny. Přisoudit Černého Petra Bruselu by prý bylo příliš laciné.
A co kurz škrtů, který EU nařídila Itálii ? Jsou to stabilizační a dluhová opatření, podporovaná Německem, která „nám brání, aby se na bezpečnost našich autostrád vydaly potřebné peníze?“, stěžuje si ministr vnitra Matteo Salvini.
Dosud je to tvrzení bez důkazů. Teprve po ukončení vyšetřování se dá říci, zda neštěstí v Janově souvisí s tvrdým kurzem škrtů. Je však nesporné, že Brusel nutí vládu v Římě, aby si těsněji utahovala opasek.
Italský rozpočtový deficit sice leží pod prahem EU 3%. Ovšem EK pravidelně požaduje snižování „ strukturálního, od konjunktury očištěného deficitu“ a žádá stále nová opatření za účelem škrtů.
Zároveň Brusel i doporučuje více investic do infrastruktury – schizofrenní politika, která po Janovu musí být podrobena kritice.
Pozn. Autor je bruselský korespondent.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová