Minulé pondělí obnovily Spojené státy rozsáhlé sankce vůči Íránu, které byly dříve pozastaveny kvůli dosažení Společného komplexního akčního plánu (JCPOA) o íránském jaderném programu. Americký prezident Donald Trump na začátku května oznámil, že Washington odstupuje od jaderné dohody s Íránem. Také hovořil o obnovení veškerých sankcí vůči Teheránu, a to včetně těch sekundárních, tedy i proti zemím obchodujícím s Íránem.

„Tento zákaz pro Irák, který se týká spolupráce se svým sousedem, se projeví na situaci v ekonomice. Iráčané budou muset hledat jiné možnosti pro provozování zahraničního obchodu a finančních transakcí… Zavedení protiíránských sankcí může stimulovat rozvoj obchodu se sousedními státy, zejména pak se státy Perského zálivu. Samozřejmě, že již dříve Irák potřeboval zlepšit vztahy se sousedními arabskými zeměmi a rozvíjet s nimi obchod," uvedl.

Cizí zásahy a „jazyk moci"

Nicméně poslanec také uvedl, že jej mrzí, že USA zasahují do vnitřní politiky jiných zemí. „Bohužel se znovu setkáváme s tím, že vnitřní zásahy jen zhoršují situaci, a proto se Irák v budoucnu bude muset opravdu zaměřit na hledání alternativních řešení. Bohužel si pamatujeme i na to, jak se samotný Irák stal obětí vnějších sankcí a poté i vojenské agrese. Přesto státy musí dodržovat určité hranice a nezasahovat do záležitostí jiných zemí. V praxi však převládá „jazyk moci" a jsou porušovány mezinárodní práva a stanovy OSN," zdůraznil Al-Mutlaq. „Dolar je bezpochyby světová měna a takovou alternativu Irák zkrátka nemá. Kromě toho se samotný Irák dodnes nachází pod sankcemi, a tak nemá možnost používat jinou měnu," dodal.

Irák každoročně nakupuje v sousedním Íránu zboží v hodnotě 6,6 miliard dolarů. Kromě potravin dodává Írán na irácký trh také automobily, včetně součástek, či domácí spotřebiče. Mimo to Irák každým rokem navštíví dva až tři miliony íránských poutníků, kteří jsou zdrojem příjmů zahraniční měny.