Úmluvu na ceremoniálu, který se konal v Aktau po ukončení Kaspického summitu, podepsal ruský prezident Vladimir Putin, prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev, prezident Turkmenistánu Gurbanguly Berdimuhamedow, prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev a prezident Íránu Hasan Rúhání.

Na základě shody

Ruský vůdce Vladimir Putin nazval summit zemí „kaspické pětky" za setkání s převratným významem. Podle něj tato úmluva zaručuje, že se na moři nebudou nacházet neregionální mocnosti.

„Přípravy dokumentu trvaly více než 20 let, Úmluva o právním statusu Kaspického moře zajišťuje výhradní práva a povinnosti našich států o osudu Kaspického moře a stanovuje jasná pravidla pro společné užívání," řekl Putin na summitu.

Zdůraznil, že dokument byl vypracován na základě shody.

Úmluva o Kaspickém moři

Úmluva předpokládá, že hlavní oblast vodního povrchu Kaspického moře zůstane v běžném užívání a dno a vnitřek si země rozdělí mezi sebou.

„Vodní doprava, rybolov, výzkum a montáž hlavních plynovodů se budou provádět podle pravidel dohodnutých mezi stranami a při provádění rozsáhlých projektů se musí zohlednit faktor životního prostředí," řekla o dokumentu tisková služba ruského prezidenta.

Hlavně je v dokumentu napsáno, že se musí předcházet přítomnosti ozbrojených sil v Kaspickém prostoru mimoregionálních mocností. Pět států se jmenovalo odpovědnými za zachování námořní bezpečnosti a jsou odpovědní za správu svých zdrojů.

„Absolutně jedinečný dokument"

Podle odborníků bude hlavní výhodou to, že bude budou uchovány výše uvedené zásady v závazném dokumentu.

Otázka stanovení právního statusu Kaspického moře byla aktualizována po rozpadu Sovětského svazu, když vznikly nové subjekty mezinárodního práva, Ázerbájdžán, Kazachstán a Turkmenistán. To vyvolalo otázku vymezení Kaspického moře mezi pět zemí. Obtíže při určování statusu Kaspického moře byly spojeny zejména s jeho uznaním jako jezero nebo moře, jejichž vymezení je upraveno různými ustanoveními mezinárodního práva. Nevyřešený status Kaspického moře byl jednou z překážek pro výstavbu plynovodu, který má dodávat plyn do Evropy z Turkmenistánu přes Ázerbájdžán přes mořské dno.

Jak vysvětlil vedoucí odboru Střední Asie a Kazachstánu z institutu CIS Andrei Grozin, země „kaspické pětky" vytvořily „hybridní" domluvu, která je něco mezi rozdělením moře, volnou ekonomickou zónou, rybolovnou oblastí a výsledkem je „zcela ojedinělý dokument".