„Jaká je politika Washingtonu vůči Rusku? V normální době by po této otázce měla následovat poměrně přímočará odpověď. Je však zcela zřejmé, že žijeme v nenormální době," píše zpravodajka CNN Frida Ghitisová.

Na jedné straně se administrativa Donalda Trumpa snaží zlepšovat vztahy s Moskvou. Na druhou stranu americké ministerstvo zahraničí oznamuje nové protiruské sankce v reakci na otravu bývalého dvojího agenta ve Velké Británii, dodala zpravodajka.

Podle ní sankce překvapily a rozhněvaly Kreml, který i nadále trvá na neúčasti v případě Skripalových.

Ruské úřady nazvaly obvinění za „absurdní", ale v dnešní době je toto objasnění vhodnější pro zahraniční politiku v období Trumpovy vlády. Je to „zapletené klubko nesrovnalostí, rozdílů a protiřečných signálů".

„Za Trumpa ve Spojených státech existují minimálně dvě samostatné zahraniční politiky, prezident a všichni ostatní. Takhle se nedá řídit zemi, nemluvě o jediné mocnosti světa," zdůrazňuje autorka článku.

Podle jejího názoru je tento „nedostatek konsensu" zvláště zřejmý v případě Ruska. Sankce oznámené tento týden se řídí zákonem z roku 1991, který ukládá vládě USA povinnost potrestat jakoukoli zemi za použití chemických nebo biologických zbraní. Ve skutečnosti neměly úřady jinou možnost, než uplatnit tento zákon.

Zároveň se ale zdá, že Trump snil o tom, že se s Vladimirem Putinem setká. Zatímco hlava Bílého domu nezohledňuje „významné problémy", které obě země mají, upozorňuje Ghitisová.

Spojené státy a jejich spojenci uložily sankce proti Kremlu za „nezákonné připojení" Krymu a „zásah" do ukrajinském konfliktu. Ale na schůzce s Putinem v Helsinkách Trump tyto akce neodsoudil. Proto musel Kongres krátce po summitu ujistit tajemníka Mika Pompea, že Washington nikdy neuzná poloostrov za ruský.

Na summitu NATO v Bruselu zapochyboval Trump o nutnosti zachování bloku. Pak během této cesty a před setkáním s ruským prezidentem nazval EU „nepřítelem" Spojených států.

Podle ní Trump během nedávné „ostudné" cesty zahájil paralelní kurz zahraniční politiky. Skupina senátorů se setkala s diplomatky z NATO a dalších evropských zemí, aby je přesvědčila, že USA neopustí své spojence.