Podle analytika by k těmto krokům měla patřit aktivnější práce s investory, diverzifikace exportu a ekonomické reformy zaměřené na zlepšení podnikatelského prostředí. K tomu, aby bylo možné pokrýt investiční potenciál Ruska, je nejprve nutné pochopit tuto obrovskou zemi, která zaujímá území téměř dvakrát větší, než jsou Spojené státy a pokrývá 11 časových pásem. Píše to ve svém článku Luis Saenz, spolupředseda akciové investiční společnosti BC Global.

Jak se domnívá odborník, první překážkou na této cestě je otázka týkající se klasifikace ruské ekonomiky. Na jedné straně má charakteristické znaky rozvíjejících se trhů, jako je například relativní zaostalost a tradičně převládající závislost na vývozu surovin. Na straně druhé její demografické charakteristiky, jako je stárnoucí obyvatelstvo a poměrně nízká porodnost, mají více společného s vyspělými zeměmi, zdůrazňuje Saenz.

K tomu, abychom pochopili, jaké investiční možnosti nám nedoceněné Rusko nabízí, je podle Saenze zapotřebí nahlédnout do „posankční" budoucnosti. Také je potřeba pochopit jaký vliv měly tyto sankce na danou ekonomiku.

„V jistém smyslu byly sankce uvaleny v nejhorším možném čase. Byly totiž zavedeny na pozadí prudkého poklesu ceny za ropu, i když ta se od té doby poněkud zotavila," píše expert. „Nicméně podle našeho názoru je obecný vliv sankcí často přeceňován a nezávislé odhady jen zřídka určují skutečné ztráty Ruska, které přesahují 2-3 % HDP."

Jak se změnila ruská ekonomika pod vlivem mezinárodních ekonomických opatření, bude jasné až po jejich zrušení, píše autor. Zkušenosti zároveň ukazují, že země, na které byly uvaleny sankce, často vykazují velkou vynalézavost v dovozu. Odborník připomněl, že například Jihoafrická republika se natolik přizpůsobila ropnému embargu, že v roce 1990 byl benzín v Durbanu levnější než v Londýně.

Pokud jde o Rusko, sankce zahrnovaly omezení vývozu zařízení pro ropné společnosti a také zákaz na vydávání a oběh dluhopisů a akcií některých ruských společností. A všechny tyto oblasti poskytují určité vyhlídky pro dovoz, konstatuje Saenz. Stejná situace vznikla v důsledku zbrojního embarga a souvisejících výrobků. A je zřejmé, že ruský vojensko-průmyslový komplex, který se ocitl v této situaci, získal ochranu ze strany státu a začal růst.

Podle analytika by měla ruská ekonomika po zrušení sankcí získat jakýsi impuls k růstu, a to díky snížení investičních rizik a kapitálových nákladů, ale také díky jednoduššímu přístupu na světový trh, který se zemi otevře po zrušení embarga. Autor se také domnívá, že díky poklesu ceny rublu by pro Rusko mohl být vývoz svého zboží mnohem jednodušší.