Snížení počtu práceschopných lidí je označováno za demografickou bombu. Aby bylo možné předejít problémům, je potřeba, aby na jednu ženu připadaly nejméně 2,2 děti. Tento koeficient ale v mnohých zemích klesl pod hranici dvou.

V USA koeficient klesl na rekordní minimum — 1,76, přičemž průměrná délka života dosáhla 78,7 let. Počet penzistů roste, demografická bomba se v tomto případě řeší velkým počtem migrantů.

Ve Španělsku činí koeficient na jednu ženu 1,5 přičemž úmrtnost převyšuje počet narozených dětí. Ke zvyšování počtu obyvatel dochází jen díky imigraci. Nehledě na to ale některé obce již prakticky vymřely. Podobné tendence je možné pozorovat i v Itálii, kde lidé nechtějí mít hodně dětí kvůli finančním problémům.

V Bulharsku je koeficient rození dětí 1,46 a nadále klesá rekordní rychlostí. Očekává se, že k roku 2050 bude mít země 5,4 milionů lidí. V Lotyšsku v té době zůstane pouze 1,52 milionů lidí.

Japonský koeficient činí 1,44 dětí na jednu ženu. V Jižní Korei 1,26. V Číně bylo povoleno mít dvě děti místo jednoho. I tak ale k roku 2030 dosáhne čtvrtina obyvatelstva věku 60 let. V Singapuru je koeficient dětí na jednu ženu jeden z nejnižších — 0,83.