Průzkum je uveřejněn v časopise Cell. Dříve se mělo za to, že tento gen poskytl současným lidem jazykovou přednost vůči neandertálcům a dalším druhům Homo. V novém průzkumu zanalyzovali vědci různé genetické varianty FOXP2 s použitím informací o genomech ze současných databází: Human Genome Diversity Panel (HGDP) a 1000 Genomes Project. Nakonec zjistili, že nebereme-li v úvahu původ lidí, je jedna z variant genu rozšířenější než ostatní, avšak zkoumáme-li lidské rasy zvlášť, nejsou tu žádné rozdíly.

Vědci to vysvětlili tím, že při migraci lidí z Afriky se začaly některé varianty FOXP2 šířit za hranice afrického kontinentu. Čím větší byla populace na jiných kontinentech, tím víc se šířily jednotlivé alely tohoto genu.

Vědci sdělili, že se podobná situace dá pozorovat také u některých částí lidského genomu. Kdyby byl FOXP2 ovlivněn přirozeným výběrem, stal by se jedinou částí DNA s podobným rozdělením mezi různé skupiny obyvatelstva.