Projekt Manhattan

V roce 1939 existovala skupina vědců podporovaná Albertem Einsteinem, která poslala tehdejšímu americkému prezidentovi Franklinu Rooseveltovi dopis, kde varovali, že Hitlerovo Německo by v dohledné době mohlo vyvinout zbraň s hrozivou ničivou silou — atomovou bombu. Americké úřady o to měly velký zájem.

V roce 1941 byla založena speciální vědecká a výzkumná kancelář a v roce 1943 začaly práce v rámci takzvaného projektu Manhattan, jehož úkolem bylo vytvořit vlastní americkou fungující jadernou zbraň.

V Sovětském svazu byl výzkum atomu prováděn od 30. let a nehledě na složitosti války byl výzkum v SSSR v letech 1942 a 1943 urychlen.

V létě 1945 měly Spojené státy k dispozici tři jaderné bomby — plutoniové The Gadget a Fat Mana, dále uranovou Little Boy. 16. července 1945 byl v Novém Mexiku proveden test The Gadget. Americké vedení bylo s výsledky spokojeno.

Hirošima a Nagasaki

Již v září roku 1944 došlo mezi Spojenými státy a Velkou Británií k dohodě o použití jaderných zbraní proti Japonsku. V květnu roku 1945 byla v Los Alamos na základě „možnosti chyby" odmítnuta varianta bombardování jadernými zbraněmi vojenských cílů. Druhým z důvodů byl nedostatečný „psychologický účinek". Bylo rozhodnuto útočit na města.

25. července prezident USA Truman schválil seznam s městy pro jaderný útok. O den později dopravil americký křižník Indianapolis bombu Little Boy letkám sídlícím na pacifickém ostrově Tinian. Komponenty pro montáž druhé bomby Fat Man byly na Tinian přivezeny 2. srpna.

První bomba Little Boy byla shozena z bombardéru B-29 na Hirošimu 6. srpna, explodovala ve výšce 576 metrů nad úrovní země. Všechny hodinky se zastavily v 08:15. Ve městě zemřelo 80 000 lidí okamžitě.

Druhá bomba Fat Man byla shozena 9. srpna na město Nagasaki. Původně mělo být bombardováno město Kokuru, nad městem se ale nacházela příliš hustá oblačnost. Bylo tedy rozhodnuto o náhradním cíli. Bomba explodovala ve výšce 500 metrů nad městem. Okamžitě či krátce po bombardování zemřelo 60 000 až 80 000 lidí. Mnoho dalších zemřelo později na následky ozáření.

Příčiny a následky

„Američané říkají, že měli začít v létě 1945 válku proti Japonsku na jejich území. Podle amerického vedení by zde narazili na zoufalý odpor Japonců, z čehož by plynuly neakceptovatelné ztráty americké armády. Atomové zbraně měly Japonce přinutit ke kapitulaci," řekl pro televizní stanici RT expert na Japonsko Viktor Kusminkov z Ruské akademie věd.

Podle názoru kolegy Kusminkova Valerie Kistanova ovšem americká verze neodolá žádné kritice.

„Neexistovala žádná vojenská nutnost pro tohoto barbarské bombardování. Tato skutečnost je dnes brána v úvahu dokonce i západními vědci. Ve skutečnosti chtěl Truman v první řadě odstrašit SSSR ničivou silou nové zbraně. Zadruhé, chtěl ospravedlnit enormní náklady jejího vývoje. Všem ale bylo jasné, že sovětský vstup do války (s Japonskem 8. srpna 1945 — red.) povede k jejímu konci," cituje RT slova Kistanova.

Kusminkov souhlasil se svým kolegou a dodal: „Tokio doufalo, že Moskva by mohla zprostředkovat jednání. Vstup SSSR do války ovšem nenechal Japonsku žádnou šanci."

Kistanov dodal, že obyčejní lidé i zástupci elity Japonska o atomovém bombardování mluví. „Ale úřady a tisk se snaží některé aspekty zamlčovat. O bombardování například často hovoří v televizi či v tisku, aniž by zmiňovaly, která země to provedla."