Podle vědců se v tkáních transplantovaných plic vyvinuly zdravé cévy, díky kterým se orgány mohly aklimatizovat. V předchozích pokusech plíce transplantované hlodavcům fungovaly pouze několik hodin. Navíc se orgány pěstují z vlastních buněk příjemce, což snižuje riziko nepřijetí orgánu imunním systémem.

Během pokusu vědci pomocí směsi detergentů a cukru oddělili buňky od plic dárcovských prasat, v důsledku čehož vznikla 3D kostra z interbuňkových bílkovin. V ní vědci začali pěstovat kulturu buněk oddělených od zvířat příjemců. Plíce rostly 30 dnů v zásobníku bioreaktoru, který byl naplněn výživným roztokem. Plíce byly transplantovány čtyřem prasatům místo levé plíce.

Zvířata byla umrtvena 10 hodin, dva týdny, měsíc a dva měsíce po operaci. Byla provedena pitva, aby vědci zjistili, jak se orgány aklimatizovaly. Během celého pokusu zvířata nedostávala imunosupresiva, ale vědci ani v jednom případě nezjistili odmítnutí transplantovaného orgánu. Zároveň vědci podotýkají, že umělé plíce nebyly funkční, protože se nespojily s plicní tepnou.

Vědci věří, že se jim v budoucnu podaří zdokonalit metodu tak, aby získali plnohodnotné orgány. V případě transplantace umělé plíce člověku může být pro kostru použit 3D tisk.