Dost mě proto překvapilo, když jsem teď v regálu městské knihovny zahledl jeho knížečku Josefovy Vánoce.

Z nostalgie jsem se do ní, s minimální důvěrou, začetl a na stránce 27 jsem narazil na tuhle úvahu:

"Abyste mohli veřejně prohlašovat, že jedna a jedna jsou dvě, musíte mít pevné nervy, dobrou tělesnou kondici, osobní a občanskou odvahu, majetkovou a finanční nezávislost, nepřekyselený žaludek.

Abyste se nebáli říct, že dvakrát dvě jsou čtyři, nesmíte se také bát smrti.

A jestli se chystáte veřejně konstatovat, že třikrát šest je osmnáct, počítejte s prudkou, okamžitou a zdrcující odvetou. "

Vzhledem k zmíněným, starým vzpomínkám, na toho bouřliváka, mě tentokrát Pepa Nos hodně překvapil.

Když už se dokonce i on začíná uchylovat k náznakům, jinotajům, tak to už tedy musí bejt fakt zle!