V srpnu roku 2014 jako odpověď na sankce Západu Rusko vyhlásilo omezení importu potravinové produkce z výše uvedených zemí. Současně s tím ruská vláda spustila velký program na rozvoj zemědělství: agrárníci dostali výhodné půjčky a výrazně narostl počet grantů pro farmáře.

Ve výsledku za čtyři roky vyrostl počet ruských výrobců na trhu s ovocem, zeleninou, sýry, mlékem a masem. Podle hodnocení britských novin Financial Times, pokud Rusko v roce 2013 importovalo 35 % potravin, tak nyní toto číslo kleslo na úroveň 20 %.

Již během prvního roku po zavedení embarga v Rusku vyrostla výroba masa prakticky o deset procent. V roce 2016 objem vepřového vyrostl o devět procent. Výrobci zrní také efektivně využili šance. V roce 2016 Rusko poprvé za deset let předehnalo USA v exportu pšenice, v minulém roce Evropskou unii, díky tomu se země stala největším dodavatelem tohoto zboží na světě. Podle hodnocení amerického ministerstva zemědělství, Rusko v současné době kontroluje 22 % světového trhu pšenice (EU 14%, USA 13 %).

Potravinové embargo a opatření pro podporu ruských zemědělských výrobců posloužila jako základ pro široký program nahrazování importovaného zboží v celé ruské ekonomice. Podle analýzy internetového portálu Vyrobeno u nás, za čtyři roky bylo v Rusku realizováno více než 1000 výrobních projektů směřujících na výrobu těch produktů, jež byly dříve nakupovány za hranicemi.

Rusové vidí úspěchy politiky na nahrazování importu na vlastní oči na pultech obchodů. Sýry a delikatesy z masa, které po zavedení embarga zmizely z obchodů, se vrátily. Ovšem nyní s ruskými značkami. Zde mají hlavní roli soukromé farmy a nevelké agrární společnosti.

Stále více západních politiků a expertů přiznává, že sankce proti Rusku nepřinesly výsledek, a potravinové embargo Moskvy se silně odrazilo na zahraničních výrobcích, hlavně těch evropských.

Sankce se celkově dotkly 3,9 milionů tun potravinové produkce v celkové hodnotě více než 8,3 miliard dolarů. Podle analýzy francouzského výzkumného centra ve sféře mezinárodní ekonomiky CEPII, 76,7 % ztrát plynoucích z ruských sankcí nese Evropa.

Ztráty Polska dosáhly 1,1 miliardy dolarů, Rakouska 852 milionů dolarů, Nizozemska 794 milionů dolarů. Podle hodnocení rakouského institutu ekonomických výzkumů Wifo, evropské sankce a ruské kontrasankce vedly ke ztrátě 400 tisíc pracovních míst na evropském kontinentu.

Ekonomické ztráty se okamžitě odrazily na politických procesech. V Evropě začaly být populární politické síly, které vystupují za zrušení sankcí.

Nehledě na to Evropská unie prodloužila 5. července sankce o dalších šest měsíců. Ruský prezident Vladimir Putin v odpovědi na to podepsal 18. července rozhodnutí o prodloužení potravinového embarga do konce roku 2019.