Možná izraelské?

Možné nákupy vojenských bezpilotních letounů za hranicemi prezident Vučić vysvětlil skutečností, že srbské technologie se nedostatečně posunuly tímto směrem. Prohlásil, že stát chce investovat i do vlastních inženýrských projektů: do výroby taktického dronu Pegaz 011 a výzvědného dronu Vrabac, stejně jako investoval do výroby srbských bojových obrněných strojů Milos a Lazar.

Vojenský analytik Aleksandar Radic vysvětluje, že Pegaz 011 a Vrabac, vyvinuté bělehradským Vojensko-technickým institutem a určené výlučně k rozvědce a pozorování, žádné zbraně na sobě nenesou, ale Srbsko zřejmě potřebuje i drony schopné plnit různé bojové úkoly.

„Vidíme, že bezpilotní přístroje se používají stále častěji, je to světový trend. V poslední době se vyskytuje stále více případů používání dronů v operacích k bodové likvidaci vůdců teroristů. Tak jednají například Američané: zasahují cíl pomocí dronu z velké vzdálenosti a s minimální vedlejší škodou. To značně snižuje i politická rizika, protože i když bude dron sestřelen, veřejné mínění reaguje zcela jinak na událost podle toho, jestli tam byl člověk nebo pouze technika," říká Radic.

Připomíná, že izraelští výrobci v současné době zaujímají první místo na trhu bezpilotních létajících přístrojů.

Možná ruské?

V současné chvíli není jisté, uvažuje-li Bělehrad o možnosti nákupu dronů od Ruska, s nímž Srbsko aktivně spolupracuje „ve vzduchu". Připomeňme, že koncem roku 2017 Rusko za výhodných podmínek předalo Srbsku šest stíhaček MiG-29. Mimochodem, Eduard Bagdasarjan, ředitel ruské společnosti Aerokon, která patří do Asociace uživatelů a projektantů bezpilotních leteckých systémů Aeronet, řekl Sputniku, že dodávky ruských dronů do Srbska jsou velmi málo pravděpodobné.

„Vývoz dronů ruské výroby se v této chvíli nachází v počátečním stádiu, protože jde v našem případě o relativně novou technologii. Dodávkami ruských dronů za hranice jsme se začali aktivně zabývat teprve před rokem nebo dvěma lety. Takže zatím je těžké říci, které typy půjdou na odbyt lépe a které hůře a proč," říká Bagdasarjan.

Uvádí také, že k dnešnímu dni ve třídě bezpilotních přístrojů a komplexů o vzletové váze do 30 kg je už do výzbroje Ruské federace přijato dost typů, které prošly zkouškami a spolehlivě a efektivně plní své úkoly.

Ruské drony Orlan-10 byly úspěšně používány k plnění bojových úkolů v Sýrii. Ve výzbroji ruské armády stojí kolem 1500 dronů tohoto typu, využívaných ke sledování území a jako antiradary. Jejich vzletová hmotnost nepřevyšuje 20 kg.

„Kromě prověřených, dlouho a hromadně vyráběných přístrojů Orlan-10 používají Ozbrojené síly RF i elektrické drony se značně kratším letem. Jsou to miniaturní modely Eleron-3 a Eleron-5 se vzletovou hmotností 3-7 kg výroby kazaňské společnosti ENIX. Ještě existuje společnost Zala-aero z Iževska, která většinou dodává komplexy MV RF," vysvětluje ředitel Aerokonu.

A možná přece jenom své vlastní?

Předseda Euroasijského bezpečnostního fóra generálmajor ve výslužbě Mitar Kovac se domnívá, že Srbsko by nemělo pospíchat s nákupem ozbrojených bojových dronů z důvodu existence vědeckého potenciálu a technických možností k výrobě vlastního aparátu s potřebnými vlastnostmi. Říká: „Jestliže máte svůj dron, můžete naladit spolupráci s nějakou zahraniční společností, dopracovat a vyzbrojit ho."