Skupina vědců pod vedením Nicholase Evanse objevila důkazy dvou období such s intervaly datovaných do let 750-850 a 950-1050. V průměru se v období sucha počet srážek dvojnásobně snížil, což negativně ovlivnilo zemědělství a vedlo k zániku velké civilizace.

Klimatologové provedli studii, v rámci které prozkoumali usazeniny jezera Chichanchanab na poloostrově Yucatán, kde před několika desítky let byly objeveny první důkazy sucha. Vytvořením unikátní metodiky pro měření úrovně srážek Evans se skupinou vědců zjistili, že na dně jezera se každý rok vytváří vrstva sádry, sloučeniny vápníku, kyseliny sírové a vody, jejíž izotopické složení závisí na tom, kolik dešťové vody se dostalo do jezera. Z čehož vyplývá, že čím více sloučenin voda jezera a vrstvy sádry obsahují, tím méně bylo v poslední době srážek.

Vím, že ke konci mayské civilizace došlo přibližně v devátém století našeho letopočtu poté, co největší města obyvatelé opustili. Hlavní příčinou kolapsu bylo sucho, které bylo vyvolané jak přírodními klimatickými změnami, tak i přelidněním měst. Dříve se předpokládalo, že k vymření Mayů došlo hlavně kvůli politickým konfliktům, ale studie usazenin na dně jezera Chichanchanab ukázala, že hlavním důvodem katastrofy bylo přece jen sucho," říká Nicholas ve své zprávě.