„Srážka Indické a Euroasijské desky nejen, že určila podobu budoucí východní Asie, ale také způsobila jedno z největších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii. Existence takových trhlin v zemském plášti vysvětluje, proč se tato mohutná zemětřesení neobjevují ve všech částech Tibetu, ale jen v některých regionech," uvedl Xiaodong Song z americké Illinoiské univerzity v Chicagu.

Indie, na rozdíl od jiných regionů Eurasie, je jakýmsi specifickým geologickým „migrantem". Nebyla totiž součástí obří Euroasijské tektonické desky od samého počátku, ale přidala se k ní zhruba před 65-70 miliony lety.

Měření příčných a podélných seismických vln pomohlo vědcům vytvořit virtuální kopii nitra Tibetu s hloubkou 160 km a také pochopit, kde se nachází linie střetu tektonických desek a jak je uspořádána.

Překvapivě se ukázalo, že v horních vrstvách zemského pláště pod Tibetskou plošinou se nachází celkem čtyři velké trhliny, v nichž se proudy „tonoucí" kůry Indické desky nepohybují tak, jako je tomu u sousedních oblastí v nitru planety.

To vysvětluje mnoho zvláštností, které souvisí například s tím, že se zemětřesení v jižních oblastech Tibetu často vyskytuje v „nesprávných" koutech náhorní plošiny, kde nejsou žádné praskliny v kůře či jiné body seismické napětí. Dále to objasňuje zvláštní charakter vulkanických erupcí v době vzniku tzv. švu mezi Indickou deskou a Eurasií.

Jak přesně tyto trhliny vznikly, vědci zatím netuší. Nicméně předpokládají, že se vytvořily proto, že okraj Euroasijské desky byl zpočátku velmi nesourodý.
To vedlo k roztažení kůry a dalším prasklinám uvnitř, v důsledku čehož v současné době pravidelně vznikají zemětřesní.