„Některé země na světě nechtějí být závislé na politice USA, a proto v obchodu nahrazují dolar a zbavují se amerického majetku jako rezerv. Ruské nákupy zlata se během amerického prezidentského závodu zvětšily a neskončily ani po vítězství Donalda Trumpa, přestože se Trump pro Kreml zdál být vhodnějším kandidátem," říká Anton Machnovský, generální ředitel ICBF.

Zlaté rezervy ve výši 2 tisíc tun se blíží sovětskému maximu, které v roce 1941 činilo 2 800 tun. Během posledních deseti let vzrostl podíl zlata v rezervách desetinásobně.

Rusko také snížilo držení amerických státních obligací, kdy v březnu jejich hodnota činila 96,1 miliard dolarů a v květnu už pouhých 14,9 miliardy dolarů. Zásoby drahých kovů dnes činí 460 miliard dolarů, přičemž ruská centrální banka chce tuto částku zvýšit na 500 miliard dolarů.

Analytik Vladimir Rojankovský z Mezinárodního finančního centra v Moskvě minulý týden varoval ruskou centrální banku, že by neměla být příliš závislá na zlatě.

„V případě globálního poklesu zájmů velkých suverénních investorů o americké státní dluhopisy očekávám nárůst spekulativní činnosti u drahých kovů, aby se uměle snížila jejich tržní cena," uvedl pro RT.