
Autor upozorňuje, že rozpočet amerických ozbrojených sil dosahuje 148 miliard dolarů, což je více než mají Rusko, Německo a Japonsko dohromady. Nicméně Rusko a Čína provedly rozsáhlou reorganizaci své armády a vzdaly se zastaralého modelu z 2. světové války.
„Od roku 2010 Rusko začalo likvidovat svou divizní strukturu, která se zachovala od dob stalingradské bitvy, ve prospěch menších a smrtonosnějších jednotek," píše Davis.
Podle amerického armádního časopisu to umožnilo Rusku „vést hybridní válku ve východní Evropě, která je velmi integrovaná, synchronizovaná a devastačně účinná". Rusko má podle časopisu výjimečně mobilní a velmi integrované prapory. Každý z nich má tankovou rotu, tři roty mechanizované pěchoty, protitankovou rotu, dvě až tři dělostřelecké baterie a dvě baterie protivzdušné obrany.
„Před invazí do Iráku v roce 2003," vzpomíná autor, „americká pozemní armáda se stále soustředila na robustní konvenční výcvik a měla jasnou výhodu nad Ruskem a Čínou." Poté se však přeorientovala na protipovstalecký boj, což vedlo k úpadku schopností vést konvenční válku.
„Výhoda, kterou kdysi měla Amerika před Ruskem a Čínou, se vytratila," konstatuje Davis.
Americké velení si to však začalo uvědomovat a v roce 2016 Národní komise pro budoucnost armády doporučila vytvoření průzkumných útočných skupin, které mají být součástí široké transformace ozbrojených sil. Bude se jednat o jednotky s šesti tisíci vojáky, které budou moci využívat na bojišti ty nejlepší technologie v integrovaném operačním kontextu.
Jak uvádí autor, Čína a Rusko se tímto směrem již vydaly, avšak díky reformě své armády Spojené státy mohou „obnovit světovou dominanci svých pozemních sil".