„Tady jsou možné dvě varianty. První varianta je taková, že proti Íránu bude použit stejný způsob vydírání jako byl ten, který (prezident USA Donald) Trump použil proti Severní Koreji — provést eskalaci, aby donutil druhou stranu usednout k jednacímu stolu za podmínek USA… Ale existuje i druhá varianta. Je zcela možné, že Spojené státy do toho skutečně půjdou (do útoku na Írán — red.). USA jsou už téměř 40 let posedlí změnou režimu v Íránu, pro ně je to fixní idea. Situace je pro Írán komplikovaná tím, že na rozdíl od Severní Koreje není jaderným státem, ale pouze „prahovým". Proto z hlediska bezpečnosti byla Severní Korea v lepší pozici, měla jadernou bombu, ale Teherán ji nemá. Kromě toho sousedé Íránu — Saúdská Arábie, Izrael — chtějí, aby USA zaútočily na Írán, zatímco sousedé Severní Koreje — Rusko, Čína, Jižní Korea — vymlouvali Američanům útok. Proto je zde pravděpodobnost útoku velmi vysoká," domnívá se Konstantin Blochin.

Podle jeho názoru existují i globální faktory, které mohou být pro USA impulsem k ostrému konfliktu s Íránem.

„Američané nyní chtějí předvést svou rozhodnost a svou sílu. USA ztrácejí svou nadvládu, svou hegemonii ve světě, a aby všechny vystrašily, všechny své možné protivníky i své spojence a satelity, je taková varianta s Íránem zcela možná bohužel," došel k závěru Konstantin Blochin.

Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem se podstatně zhoršily na jaře tohoto roku, když USA jednostranně vystoupily z dohody o jaderném programu a obnovily jednostranné sankce proti Íránu.

V červnu íránský prezident Hasan Rúhání vyzval USA, aby si „nehrály s ohněm". Prezident USA Donald Trump na to odpověděl, že pokud Teherán nepřestane vyhrožovat, narazí na „nevídané následky".