Podle klimatologa Allena Mylese případy vlny veder probíhaly i v minulosti, například v roce 1976, když v Anglii byla zaregistrována nejvyšší teplota v dějinách zaznamenávání (35,9 stupňů Celsia), což způsobuje delší období sucha. Současně průměrná teplota atmosféry Země v těchto letech byla o dvě třetiny stupně Celsia nižší než nyní. Nicméně s globálním oteplováním horké dny jsou stále častější.

Odborníci Světové meteorologické organizace rovněž poukazují na to, že se rekordní horko v roce 2018 stalo velmi rozšířené na severní polokouli v důsledku změn klimatu Země. Příchod dnů s extrémně vysokými teplotami vzduchu je v souladu se scénářem, který předpovídá extrémní povětrnostní jevy v důsledku pokračujících emisí skleníkových plynů.

Podle klimatologů vedro v Evropě potrvá ještě minimálně dva týdny. Riziko požárů ve Skandinávii a v baltském regionu však zůstává vysoké. Již v polovině července bylo ve Švédsku zaregistrováno 50 případů lesních požárů. Požáry v Řecku jsou také spojeny s vysokými teplotami v červenci a silnými větry. Příčinou tepla je stabilní systém anticyklonů a oblastí vysokého tlaku, které se stabilizovaly na severu Evropy.