Náměstek brněnského primátora Matěj Hollan si za svého působení na magistrátu plnil vlahý sen o multikulturním Brně. Na úřadech se už domluví arabsky, aby se nemuseli přizpůsobit. Byty čekají. Tak už jen chybí ti migranti, že.

Léta mezi břehy Libye a Itálie hladce fungovala taxislužba neziskovek, profitujících na migračním byznysu. Vydělává prý víc, než co se dá vytřískat na drogách či prostituci. U libyjských břehů neziskovka posbírá zájemce o štědrý evropský cecík a hurá s nimi do italského přístavu, tam je vysadí a žene si to zpět do libyjských vod čekat, až se někde objeví přeplněný gumový člun. A tak dále.

Tomuhle procesu se pořád ještě říká záchrana a ti, co to vykřikují tvrdí, že to jinak nejde, jde o mezinárodní námořní právo a pořád dokola.

Možná si trochu upřesněme, co si pod terminologií „záchrana v ohrožení života“ dle námořního práva představuje normální občan. Jde o někoho, kdo se ne vlastní vinou ať už špatným vyhodnocením situace nebo nepředvídatelnými okolnostmi dostane do nouze a je ohrožen na životě. Třebaže loď díky bouřce nebo špatné viditelnosti narazí na útes a ztroskotá a topící se nebožáci pak mají šanci buďto že je někdo náhodou objeví a zachrání, nebo umřou. Nebo je loď přepadená piráty a posádka je na záchranném člunu ponechána na pospas živlům vprostřed oceánu. A tak dále.