„Zákony jsou velmi přísné a praxe je velmi-velmi uvolněná a velmi snadná. Každý se divil, jak je možné, že Německo má jeden z nejpřísnějších zákonů a vždy, s ohledem na rating, je na třetím místě, v malých zbraních dokonce na druhém ve světovém žebříčku prodejců a producentů zbraní? Takže, kde je ta díra?" táže se právník Holger Rothbauer z německého investigativního žurnalistického týmu Redfish.

Rothbauer reprezentuje whistleblovera, který pracoval pro německou společnost vyrábějící ruční zbraně Heckler a Hoch a poukázal na neviditelné stránky dohod o prodeji zbraní této společnosti. V roce 2009 se obrátil na Jürgena Grässlina, německého publicistu a mírového aktivistu, která sám bojoval proti tichým prodejům zbraní celé roky. V květnu letošního roku se k soudu dostal případ, který je založen na výpovědi tohoto whistleblowera, na lavici obžalovaných je šest bývalých zaměstnanců společnosti H&K.

Obžaloba se soustředí na 4500 pušek G36 a dalších palných zbraní, které byly v šestnácti dodávkách prodány do Mexika, nehledě na vysokou úroveň drogového násilí v zemi. Zmíněné zbraně byly použity při útoku milice na mexické studenty v Iguale v roce 2014. Šest studentů bylo zabito při útoku a dalších 43 bylo uneseno, zmizeli beze stopy.

Získání licence pro export, nehledě na to, že je to teoreticky velmi složité, se zdá být jednodušší, když jsou korporace za dobře s politiky. Lobbisté dostávají vysoké a nevysledovatelné dary, protlačují všechna povolení, která jsou potřeba pro prodej zbraní prakticky každému, kdo platí, říká dokument.

„Existuje několik cest, skrze které zbraňový průmysl ovlivňuje politiku. Například politik SPD Johannes Kaas v roce 2005 získal — přes kraj — nějakých 60-80 tisíc dolarů v malých darech. Byly rozděleny do tak malých částek, že je nemusel deklarovat," řekla Redfish Anita Scheller z politické strany Die Linke.

Když nějaký požadavek, nehledě na snahu lobbistů, nemůže být proveden, výrobce zbraní se proti tomu může odvolat díky takzvané Bezpečnostní radě, která se skládá z ministrů a předsedá jí federální kancléř. Rada se v tajnosti setká a jednostranně může rozhodnout, zda export schválí či zakáže. Toto schéma poskytuje „prakticky nulovou kontrolu" nad prodejem zbraní německé společnosti, řekl Rothbauer.