Informace byla publikována na webu Massachusettské technologické univerzity.

Vědci dospěli k tomuto závěru na základě údajů o šíření zvukových vln v zemské kůře. Rychlost zvuku se bude měnit v závislosti na chemických a fyzických vlastnostech hornin: hustoty, teploty a dalších parametrů. Vědcům se podařilo vytvořit dost přesný litosférní model.

Z celkového objemu kratonů (dílů zemské kůry, které tvoří jádra současných kontinentů) na diamanty připadá pouze 1-2 %, ale když to převedeme do hmotnosti, získáme docela velké číslo — kolem biliardy tun.

Odborníci si myslí, že drahokamy navždy zůstanou v nitru země. Jejich vzdálenost od povrchu činí od 140 do 240 kilometrů. Provrtat sondu do takové hloubky zatím nedokáže žádný přístroj.

„Tohle ukazuje, že diamant pravděpodobně není natolik exotický minerál, naopak, v geologickém rozsahu je velmi rozšířený. Nemůžeme se ovšem dostat k těm diamantům, ale nicméně je jich o hodně více, než jsme předpokládali dříve," podotkl jeden ze členů výzkumné skupiny Ulrich Faul.