Podle slov vědců tento objev učinili při hledání vzdálených masivních objektů, které se nacházejí pravděpodobně za oběžnou dráhou Plutonu (například hypotetická devátá planeta). Jupiter se svými měsíci se ocitl nedaleko zorného pole astronomických přístrojů, což umožnilo pozorování dosud neznámých měsíců obrovské planety.

Astronomové objevili 12 nových satelitů, včetně jednoho malého o průměru jeden kilometr. Devět měsíců, které tvoří skupinu a jsou nejspíše úlomky většího nebeského tělesa, obíhají planetu po retrográdní oběžné dráze, tedy směrem opačným vůči otáčení Jupiteru kolem vlastní osy. Další skupinu tvoří dvě družice, které se nacházejí blíže k plynovému obrovi, jejich směr oběhu se shoduje s otáčením planety.

Poslední měsíc, který je pravděpodobně nejmenším ze známých družic Jupitera, má také oběžnou dráhu shodnou s otáčením planety, která však přetíná oběžné dráhy retrográdních objektů. Existuje značná pravděpodobnost toho, že se Valetuda srazí s jiným nebeským tělesem a zanikne.