Co Rusku slibuje toto partnerství a kdo by mohl být překážkou v realizaci uvedených záměrů? To se dozvíte v materiálu Sputniku.

Začátkem června na Ministerstvu energetiky Ruska oznámili, že zájem o projekty v Sýrii projevili lídři odvětví. Jde zejména o takové společnosti jako Zarubežněfť, Zarubežgeologija, Technoproexport a další. Nic zásadního je nečeká, podniky již mají zkušenosti v regionu.

Například jedna z ruských společností již před pár lety převzala vedoucí roli během výzkumu kyperského šelfu.

Nejenom průzkum

Ostatně jenom průzkumem se ruské společnosti nechtějí omezovat. Jde nejenom o probíhající geologické výzkumné práce, ale o obnovení celé energetické infrastruktury země.

Zatím neexistují konkrétní informace ohledně potrubí a rafinérií, ale co se týče opravy tepláren, Rusko a Sýrie si již plácly. Před válkou byla elektrická síť v zemi jednou z nejrozvinutějších a nejvýkonnějších v regionu. Teď více než polovina stanic nefunguje.

„Jsou podepsána memoranda o vzájemném porozumění mezi Sýrií a Ruskem o obnovení syrských elektráren. Například v Aleppu je zapotřebí uvést do provozu druhý, třetí a čtvrtý generátor. Rovněž prozkoumáme možnost uvedení do provozu dvou parních generátorů pro výkon 700 MW," sdělil syrský ministr elektřiny Zuhair Kharboutli v rozhovoru pro Sputnik Arabic.

Strategický plán

Pokud vezmeme v úvahu pouze statistiku, zájem Ruska o syrské ropné a plynové projekty není zcela pochopitelný. Podle loňských údajů společnosti BP prozkoumané rezervy ropy v zemi činí pouze 2,5 mld. barelů a zemního plynu 0,3 bilionu metrů krychlových. Pro porovnání: v Íránu patřičné ukazatelé činí 158.4 mld. barelů a 33.5 bilionů metrů krychlových.

Jsou to však jen prozkoumané rezervy, s nimiž se po celém světě objevují problémy. Třeba analytici americké investiční společnosti Sanford C. Bernstein & Co. začátkem července informovali o katastrofickém snížení investic předních výrobců ropy do výzkumu nových nalezišť během posledních 20 let. V důsledku toho klesly rezervy průměrně o 30 procent.

Přístup ruských společností k ropnému a plynárenskému sektoru Sýrie je strategickým plánem zaměřeným nejen na obnovení zničené ekonomiky arabské republiky, ale i na obdržení velkých příjmů během desetiletí. Přičemž již na této etapě lze mluvit o konkrétních perspektivách. Před několika lety ve Středozemním moři objevili pravděpodobně největší rezervy zemního plynu na světě. Územní přístup k nim má i Sýrie.

Samozřejmě tak velké projekty vyžadují vážné investice a vláda syrské republiky takové prostředky nemá. Takže financování asi půjde ze strany ruských společností.

„Budeme obnovovat, Syřané se s námi vyrovnají za pomoci částí těžené ropy z těch nalezišť, které budou uvedeny do provozu," ujistil Sputnik profesor ústavu Asie a Afriky Moskevské státní univerzity Vladimir Isajev.

Ti, kdo nás „milují", se nám dívají na paty

Vzhledem k tomu, jaká je dnes atmosféra v zahraniční politice, budou zesilovat pokusy jiných zemí o vytlačení Ruska ze syrského ropného a plynárenského sektoru. Především jde o mezinárodní giganty.

Ovšem tyto společnosti se pokusí integrovat svůj byznys do Sýrie po ukončení války. Ale sotva je vláda arabské republiky přijme s otevřenou náručí. Příliš čerstvé jsou zatím vzpomínky o demarši Shell a Total, které opustily zemi v prosinci 2011 na pozadí zostřené rétoriky západních lídrů vůči legitimní vládě. Ale i přátelským zemím se sotva podaří „posunout" Rusko. Nejspíše začnou se zvyklejšími projekty. První na tomto seznamu je Čína s jejím obrovským investičním potenciálem.

„Peking nemá zkušenosti, protože celý průmysl zpracování ropy byl vytvořen Sovětským svazem. Čína se bude zabývat stavbou silnic, v této sféře jsou podepsány kontrakty, rovněž obnovou zemědělství nebo například textilních závodů," domnívá se Vladimir Isajev.