Soudě podle oficiální statistiky to může vypadat, že čínská ekonomika je v dobrém stavu, pod povrchem se však skrývá řada ostrých problémů. Národní statistický úřad v pondělí oznámil, že HDP ve druhém čtvrtletí stouplo o 6,7 %. Podle Changa se však oficiálním ukazatelům nedá věřit.

„Čínská čísla jsou velmi podezřelá," píše autor. „Stabilní rostoucí čísla HDP jsou velmi neobvyklé pro zcela vyspělou ekonomiku a natož pak rozvojovou zemi, jako je Čína," říká.

Podle něj reálný růst HDP odráží spotřeba primární energie, které podle oficiálních údajů vzrostla o 1,4 %. „V roce 2017 ekonomika vzrostla a energetická spotřeba se zvýšila o 2,9 %, HDP však nemohl růst o 6,9 %, jak tvrdí," domnívá se Chang.

Hlavní problém podle něj však spočívá v rychlém růstu dluhu. Chang varuje, že země generuje 1,5krát více dluhu než svého nominálního HDP, a to pouze v případě, že oficiální čísla jsou pravdivá, což, jak vysvětluje, nejsou.

Číně nahromadila ohromný objem dluhu. „V roce 2008 čínský poměr dluhu k HDP, což je běžný ukazatel pro udržitelnost dluhu, byl podle Bloombergu na 141 %," píše. „Už tehdy se jednalo o znepokojivou hodnotu, ale situace se od té doby ještě zhoršila. V polovině minulého roku poměr podle Bloombergu dosáhl hodnoty 256 %.

Pokud ale vezmeme v potaz i tzv. „skrytý dluh" v „šedém bankovnictví", přes které obíhá kolem poloviny peněz v Číně, tak poměr dluhu k HDP bude na 400 %. Čínské dluhové zatížení bude ale ještě pokračovat, neboť velká část investic, které byly financovány půjčkami, jsou neproduktivní.

Minulý říjen tehdejší předseda čínské centrální banky varoval, že Čínu může potkat Minského moment, tedy bod zlomu, kdy se hodnoty aktiv propadnou.

Pak „na scénu přišel Donald Trump", pokračuje Chang. Podle něj obchodní válku Čína nevydrží. Nejenže Trump míří na obchodní deficit s Čínou, ale přenesl boj i do oblasti vyspělých technologií.

„Důvod, proč může dojít k dlouho očekávané dluhové krizi, spočívá v tom, že čínské hospodářství silně závisí na přílivu amerických dolarů, díky čemuž lze navyšovat peněžní zásobu. Bez nich prostě tisknou, což vede k inflaci," vysvětluje autor.

Zvyšování úvěrů povede k oslabování jüanu, jehož hodnota v červnu vůči dolaru poklesla o rekordních 3,25 % a pád pokračuje.

„Slabý jüan znamená odliv kapitálu. Současně americký Federální rezervní systém zvyšuje úrokové sazby. Zvyšování úrokových sazeb spustí odliv peněz z Číny do Ameriky," vysvětluje Chang americkou politiku vůči Pekingu.

„To vše je velmi nešťastné, neboť předlužený Peking uvrhne svět do recese," shrnuje autor.